reklama
 
 

Vědci objevili na vrcholu mozambického vulkánu panenský prales. Neznali ho ani místní domorodci

26. 6. 2018 15:21
Hora Lico je jedním z posledních člověkem dosud nedotčených míst na Zemi.

Londýn/Maputo - Strmé stěny vulkánu Lico na severu Mozambiku se zvedají nad okolní planinu do výše 700 metrů. Právě proto zůstávala hora, obklopená hustým pralesem, po dlouhé roky neprozkoumána.

Před šesti lety ale upoutala pozornost biologa Juliana Baylisse z Brookesovy univerzity v Oxfordu, který pomocí satelitního snímkování aplikace Google Earth hledal poslední člověkem nedotčené kouty přírody na zeměkouli. Britský vědec si rychle uvědomil, že v jícnu vulkánu se nachází panenský deštný prales.

Podobný, jako v roce 2005 nalezl i na mozambické hoře Mabu.

Mnohem obtížnější bylo ale proniknout do pralesa na nepřístupném Licu. Bayliss dával několik let dohromady tým biologů specializujících se na vzácné endemické druhy. Projekt podpořily univerzity, přírodovědecká muzea a výzkumné instituty z třinácti zemí světa.

Bayliss se ale hlavně obrátil na dva britské lezce proslulé extrémními výstupy. Bez nich by výprava nebyla vůbec myslitelná.

Mike Robertson z jihoanglického hrabství Dorset si v roce 2007 dobyl věhlas zlezením Eiffelovky na protest proti politice francouzského ropného koncernu Total. Jules Lines ze Severního Irska zase s oblibou bez jakéhokoli jištění šplhá po útesech nad mořem.

Oběma lezcům se na vulkánu Lico podařilo najít nejschůdnější místo, 125 metrů vysoký skalní sráz, který zajistili fixními lany, s jejichž pomocí pak nahoru dopravili mezinárodní tým vědců i materiál potřebný k výzkumu.

"Zcela nedotčený deštný prales je něco velmi vzácného," řekl deníku The Guardian Simon Willcock z Bangorské university ve velšském Gwyneddu, jeden z účastníků výpravy. "Proto jsme museli zdolat ten sráz za každou cenu."

Prales chránila občanská válka

K zachování deštného pralesa na horách Mabu a Lico paradoxně přispěla občanská válka, která v Mozambiku zuřila v letech 1977-1992.

Ta totiž výrazně zpomalila migraci na sever země i industrializaci regionu, uvedl server Quartz. Na poměrně přístupnou vrcholovou plošinu Mabu o rozloze několika desítek hektarů se během občanské války uchylovali místní domorodci. Tamní panenskou přírodu, ležící ve výšce 1700 metrů nad mořem, však nepoškodili.

Vrcholová kaldera (kruhovitý sopečný jícen, který vznikne výbuchem nebo propadem sopky -  pozn. red.) hory Lico leží o něco níže, ve výšce 1100 metrů nad mořem. Vzhledem ke strmé skalní stěně si však domorodci nahoru netroufli.

Tým vědců vedený Baylissem nahoře našel řadu dosud nepopsaných živočichů: obojživelníky, ryby, členovce a hlodavce včetně beznohé ještěrky, kraba či pralesní myši.

Ale překvapivě také zbytky hrnčířských prací, svědčící o tom, že místo bylo i přes svoji obtížnou přístupnost kdysi obýváno.

Zástupci místní domorodé komunity přitom tvrdí, že na vrcholu hory nikdy nikdo nebyl. Mezinárodní vědecký tým proto nevylučuje, že střepy hrnců pocházejí z velmi dávné doby, kdy okolní terén ležel výše a umožňoval přístup do kaldery vulkánu.

Deštné pralesy jsou nejstaršími biomy na zeměkouli, dílčími oblastmi biosféry dávajícími vznik charakteristickým typům rostlin a živočichů. Žije v nich přibližně polovina dosud popsaných zástupců flóry a fauny. Některé se datují do časů dinosaurů.

Bayliss je přesvědčen, že Lico představuje jeden z nejpanenštějších deštných pralesů na Zemi.

"Všechny hory na severu Mozambiku musí být zařazeny na seznam přírodních památek," říká. Doufá, že výprava, kterou vedl na Lico, přiměje vládu v Maputu k rychlé akci.

Pozorování prováděná od roku 2007 do roku 2013 pomocí satelitu Calipso ukázala, že každoročně opustí Afriku v průměru 182 milionů tun prachu. Většina z něho dopadne na amazonskou pánev. | Video: NASA |  02:21

autor: Zahraničí | 26. 6. 2018 15:21

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama