Od naší zvláštní zpravodajky - Jarní slunce sem žene další a další lidi, ale od země ještě trochu zebe. Margaux je přesto ráda, že sedí právě tady, na trávníku v Lucemburské zahradě v Paříži. "Většinu výuky jsme kvůli covidu strávili doma za počítačem. Už nemůžu," popisuje dvacetiletá Francouzka. "Jsem madam fakt vděčná, že nás vzala ven," dodává s úlevným úsměvem a pohodí dlouhým blonďatým copem.
Margaux právě dokončuje třetí ročník na Umělecké škole při pařížské Sorbonně a "madam" myslí jejich vyučující Filomenu Boreckou. Česká výtvarnice žijící ve Francii se minulý týden dozvěděla, že se prostory školy do prezidentských voleb zavírají a je na lektorech, jak si poradí. Jestli studenty pošlou na online hodinu, nebo se s nimi sejdou mimo školu. "Chtěla jsem je vzít do parku. Tohle byl praktický kurz, přes počítač se špatně experimentuje s materiálem a barvami," zdůvodňuje výběr nedaleké zahrady Filomena Borecká.
Za to, že se kurz nemohl odehrát normálně ve třídě, přitom částečně může i Margaux, která je aktivní ve studentských skupinách na fakultě. Ty minulý týden hlasováním schválily, že Sorbonnu na protest proti blížícímu se finále prezidentských voleb obsadí. Došlo k tomu na čtyřiadvacet hodin, stejně jako k následným střetům s policií. Vedení Sorbonny poté rozhodlo, že univerzita nechá minimálně do druhého kola voleb všechny budovy, kde se běžně pohybují tisícovky lidí, zavřené, aby se zabránilo "poškození majetku školy".
"Když se po prvním kole ukázalo, že budeme hlasovat o fašistce, zavládla mezi námi panika," vysvětluje Margaux v narážce na krajně pravicovou kandidátku Marine Le Penovou. "Pro většinu z nás to jsou první prezidentské volby a hned takováto volba," kroutí hlavou mladá Francouzka.
Zabránit nejhoršímu
Nápad na obsazení vysoké školy prý mezi studentskými skupinkami padl rychle, protože "vyvolá rozruch a přitáhne pozornost médií". "Chtěli jsme upozornit na to, že naši generaci finále voleb úplně vyřadilo. Emmanuel Macron pominul ekologická témata nebo třeba podporu žen. Extremistku, která se vozí po zádech cizinců, nikdo nechce," dodává.
Jak dopadlo první kolo francouzských prezidentských voleb?
- Emmanuel Macron: 27,8 %
- Marine Le Penová: 23,1 %
- Jean-Luc Mélenchon: 22 %
- Éric Zemmour: 7,1 %
Zbývající kandidáti obdrželi méně než 5 % hlasů.
Margaux W. (celé jméno nechce po dohodě s ostatními organizátory blokády uvádět do novin) je jednou z téměř osmi milionů Francouzů, kteří v prvním kole dali hlas levicovému radikálovi Jean-Lukovi Mélenchonovi. Politik skončil těsně třetí a do druhého kola se nedostal.
Studentka teď podobně jako další tři miliony Mélenchonových voličů bude "s největším odporem" volit prezidenta Emmanuela Macrona, aby "zabránila nejhoršímu". Další třetina Mélenchonových voličů váhá, že k urnám tuto neděli vůbec nedojdou nebo vhodí prázdnou obálku. A čtvrtina chce volit Le Penovou coby protisystémovou kandidátku.
Jak se nakonec rozdělí levicoví voliči, je jedním z hlavních dramat francouzských voleb, ve kterých proti sobě po pěti letech opět stojí Emmanuel Macron, jenž se politicky posunul během svého mandátu doprava, a předsedkyně krajně pravicového Národního sdružení.
Průzkumy favorizují stávajícího prezidenta, řada respondentů ale řekla, že se rozhodnou až těsně před volební nedělí. Rozložením sil může zahýbat i fakt, že ve francouzské metropoli, kde první kolo ovládli Macron s Mélenchonem, začínají tento víkend dvoutýdenní prázdniny a řada Pařížanů míří z města pryč.
Jak dopadne druhé kolo francouzských prezidentských voleb?
Průzkumy před finále voleb jasně favorizují Emmanuela Macrona. Rozdíl mezi ním a Marine Le Penovou se bezprostředně po prvním kole pohyboval mezi šesti až osmi procentními body, teď ho průzkumy odhadují na deset a více bodů.
Agentura Ifop ve čtvrtek odhadla výsledek druhého kola poměrem 55,5 procenta pro Macrona a 44,5 procenta pro Marine Le Penovou. Opinion Way zase prezidentovi přisoudil 56 procent a podle Ipsosu by měl získat dokonce 57,5 procenta, zatímco Le Penová jen 42,5.
Jedním z faktorů Macronova posilování je podle agentur prezidentská debata ve středu večer, ve které víc přesvědčil právě on. Výsledkem také může zahýbat volební účast. Měla by se pohybovat mezi 71 a 75 procenty, což je na francouzské poměry málo (od roku 1969 nikdy nespadla pod 75 procent ve druhém kole). Neúčast se přitom v posledním týdnu zvětšuje a nejvíc u stoupenců v pořadí třetího kandidáta Jeana-Luca Mélenchona. Po středeční debatě hlásilo 45 procent Mélenchonových voličů, že druhé kolo vynechají. To je o čtyři procentní body víc než na začátku týdne.
"Nejdřív musíme zastavit krajní pravici"
Ve středu se konala jediná, téměř tříhodinová televizní debata mezi Macronem a Le Penovou, z níž vzešel současný prezident jako přesvědčivější. Mélenchonovo hnutí Nepoddajná Francie v komentáři po diskusi uvedlo, že kdo chce hlasovat pro Macrona, "radši by ho neměl až do neděle poslouchat".
Do posledních dnů kampaně, která probíhá v době ruské invaze na Ukrajinu, vstoupili se svým hlasem i Volodymyr Zelenskyj a vězněný ruský opozičník Alexej Navalnyj. Oba podpořili Macrona. Ukrajinský prezident řekl, že má "přátelské vztahy s hlavou francouzského státu a byl by rád, aby to tak zůstalo".
Navalnyj, který ve Francii studoval a - jak napsal na Twitter - má Francii rád, se snažil odradit voliče pravice od sázky na Marine Le Penovou. Poukázal zejména na rozsáhlou korupci a praní špinavých peněz spojené s Putinovými zastánci v Evropě, ke kterým se řadí i Le Penová, na což jeho nadace opakovaně upozornila.
Pařížské vysokoškolské spolky se už údajně domluvily, že pokud ve volbách vyhraje Le Penová, vyjdou okamžitě do ulic. A když vyhraje Macron? "Zvažujeme, že bychom i v tom případě šli demonstrovat, abychom si vynutili pozornost k tématům, která považujeme za důležitá, a Macron si nemyslel, že má na pět let volnou ruku. Frustrace mnohých z nás je veliká," upozorňuje Margaux. "Nejdříve ale musíme zastavit krajní pravici," zdůrazňuje.
