Berlín - Po Ukrajině a prezidentských volbách v USA mají ruští hackeři nový terč. V rámci snah o destabilizaci Evropské unie si vybrali německou kancléřku Angelu Merkelovou, varoval na lednovém zasedání Evropského parlamentu jeden z expertů na ruskou propagandu Jakub Kalenský.
Někdejší český novinář je členem týmu, který má za úkol právě s ruskou propagandou bojovat. Sestavila ho šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová.
Podle Kalenského se ruská média soustředí na Merkelovou z jednoho prostého důvodu. Německo čekají 24. září velmi důležité parlamentní volby.
V těch by nejmocnější žena světa, jak ji tituluje magazín Forbes, ráda obhájila posty předsedkyně Křesťanskodemokratické unie (CDU) a také kancléřky Spolkové republiky Německo.
Nostalgie k Rusku a protiimigrační AfD
V Německu má Rusko už teď určitou podporu obyvatel. Jde zejména o východní část země, kde někteří lidé nostalgicky vzpomínají na komunismus.
"Na východě se k Rusku staví pozitivněji. Je to jeden z dodnes přetrvávajících znaků rozděleného Německa," potvrdil britskému listu Financial Times nejmenovaný člen německé vlády.
Kreml se snaží Němce zasáhnout například skrze televizní vysílání - stanice Russia Today poskytuje vysílání i v německém jazyce coby RT Deutsch. Rusko ale používá také sociální sítě nebo internetové vysílání dalších stanic.
Někteří analytici se obávají, že ruská dezinformační kampaň pomůže nabrat voliče krajně pravicové protiimigrační straně Alternativa pro Německo (AfD).
"Online média řízená Ruskem dezinterpretují a dezinformují. To postupně povede k destabilizaci a AfD posílí," myslí si Christian Lindner, člen německých svobodných demokratů (FDP).
"Ruské vměšování se do voleb začíná podporou AfD," přitakává i ruský expert z Německé rady pro zahraniční vztahy Stefan Meister.
Aktuální průzkumy dávají AfD v parlamentních volbách šanci na zisk zhruba 12 procent hlasů. Strana, která dosud ve Spolkovém sněmu nefigurovala, by se v něm mohla stát až třetím nejsilnějším uskupením.
Extremistická AfD svůj úspěch staví zejména na odporu vůči imigraci. V tom jí ruská média hrají podle Financial Times do karet. "S radostí" vyzdvihují takové zprávy, jako jsou například protesty německého protiislámského hnutí Pegida.
Hlavní cíl? Rozklad EU
Sama Merkelová už dala loni v listopadu najevo obavy, že by se Rusko mohlo do německých parlamentních voleb vměšovat.
A celkové zasahování Ruské federace do evropských záležitostí vidí jako velkou hrozbu i řada europoslanců.
Podle Jaromíra Štětiny (TOP 09) se de facto nacházíme ve válce s Ruskem. "A hlavním cílem je zničit Evropskou unii," prohlásil europoslanec s tím, že právě používání dezinformací je její součástí.
Podle člena polské pravicové Občanské platformy (PO) Jaceka Saryusz-Wolskiho jde ale na potírání ruské propagandy málo peněz. A to může být problém. Zvlášť, když se teď blíží volby nejen v Německu, ale i ve Francii nebo v Nizozemí, připomíná bývalý viceprezident Evropského parlamentu.
Podle českého experta Kalenského by pomohlo, kdyby vznikla centra pro boj s dezinformacemi v jednotlivých státech Unie - a nesoustředilo se vše jen a přímo na Brusel.
Takový útvar ale zatím funguje jen v České republice. Ministr vnitra Milan Chovanec nechal Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám zřídit k prvnímu lednu letošního roku.
