Rekonstrukce: Před rokem žádal šéf německé policie zavření hranic. Merkelová nesouhlasila

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 26. 8. 2016 18:29
Německé ministerstvo vnitra mělo loni v září připraven plán, jak zabránit uprchlíkům ve vstupu do země. Jeho realizace byla na spadnutí, kancléřka Angela Merkelová ale rozhodla jinak. Týdeník Der Spiegel s odvoláním na zdroje ze spolkové vlády po roce rekonstruuje události, které vedly k příchodu statisíců běženců do Německa.
Uprchlíci v Chorvatsku.
Uprchlíci v Chorvatsku. | Foto: Reuters

Berlín – Šéf německé federální policie před rokem nesouhlasil s otevřenými dveřmi pro uprchlíky a navrhoval, aby Německo už na konci srpna a pak znovu v polovině září uzavřelo své hranice.

Uvádí to časopis Der Spiegel ve velké investigativní reportáži, která rekonstruuje události z přelomu loňského srpna a září. Do Německa tehdy přes Balkán mířily statisíce běženců, jen v prvním zářijovém víkendu dorazilo do Bavorska dvacet tisíc žadatelů o azyl.

Se vstřícnou politikou kancléřky Angely Merkelové zpočátku nesouhlasil ani ministr vnitra Thomas De Maiziére, zjistil tým reportérů, který se opírá také o výpovědi německých vládních úředníků a lidí, kteří tehdy byli při klíčových jednáních.

Pátrání Spiegelu se soustředilo na dva týdny. Od 31. srpna, kdy Maďarsko poslalo k rakouským hranicím ve vlacích a autobusech velké skupiny uprchlíků, po 13. září. Tehdy spolková vláda rozhodla, že zavede na hranicích kontroly, ale bude pouštět žadatele o azyl.

"Ministerstvo vnitra mělo na konci připravený plán na uzavření hranic a šéf federální policie Dieter Romann ho vehementně prosazoval," píše týdeník s odvoláním na své zdroje. Plán se připravoval ve velké tajnosti a vědělo o něm jen několik lidí.

Někteří policejní velitelé dokonce dostali 13. září telefonický rozkaz, že se mají dostavit do svých kanceláří a čekat po páté hodině odpoledne na další instrukce.

U Merkelové ale převážil názor, že by to znamenalo zničení schengenských dohod, volného pohybu lidí uvnitř Evropské unie. Konečné rozhodnutí znělo: kontroly na hranicích ano, vracení uprchlíků ne.

Policisté začali zastavovat auta na rakouské hranici, což vedlo k dlouhým frontám, zejména v Salcburku.

V té době Maďarsko dokončovalo plot na hranicích se Srbskem, uprchlíky přestalo pouštět 15. září. Den nato vypukla násilná bitka mezi maďarskými pohraničníky a stovkami běženců na hraničním přechodu Rözske.

Migrační trasa se přesunula přes Chorvatsko a Slovinsko, dál ale končila v Německu. Za celý rok 2015 přišlo do země přes milion lidí, kteří chtěli azyl.

Spiegel v reportáži také hovořil s maďarským velvyslancem v Berlíně Péterem Györkösem. Podle něj se o přijetí či nepřijetí velké masy uprchlíků rozhodovalo v telefonátech mezi politiky 31. srpna.

Angela Merkelová se dohodla s rakouským kancléřem Wernerem Faymannem, že lidi z Maďarska pustí dál. Faymann jen žádal záruky, že většina jich nezůstane v Rakousku.

Györkös vyčítá Merkelové a německým úřadům prohlášení, že Německo přijme všechny uprchlíky ze Sýrie. Podle něj vedla zpráva k tomu, že lidé z jiných zemí se vydávali za Syřany a další desetitisíce osob vyrazily do Evropy.

"Když byla tato zpráva zveřejněna, ještě týž den nám oznámila srbská pohraniční policie, že nalezla na své straně tisíce zahozených pasů. Od této chvíle byli všichni uprchlíci Syřané," uvedl maďarský diplomat.

Takzvaná balkánská cesta se uzavřela letos v březnu poté, co vstup žadatelů o azyl na své území omezilo Rakousko a Makedonie vybudovala zábrany na hranici s Řeckem. Následně podepsala Evropská unie dohodu s Tureckem o navracení běženců z Řecka.

Sama Angela Merkelová prohlásila, že oproti loňsku je nutné počet běženců přišedších do Německa zásadně snížit.

 

Právě se děje

Další zprávy