Moskva - Obchod a společné zahraničněpolitické zájmy dominují návštěvě ruského prezidenta Dmitrije Medveděva v Pekingu.

Fakt, že na svoji první zahraniční cestu od nástupu do funkce se Medveděv vydal právě do Číny, je pokládán za důkaz stále těsného spojenectví dvou velmocí.

Setkávají se prezidenti největší země světa (Rusko) s nejlidnatějším státem planety (Čína).

Chu jel nejdříve do Ruska

Za připomenutí stojí fakt, že nynější čínských prezident Chu Ťin-tchao jel na svoji první zahraniční cestu do Ruska. Ovšem v roce 2000 si tehdy nový vládce Ruska Vladimir Putin vybral opačnou světovou stranu: Jel do Velké Británie se zastávkou v Bělorusku.

Autor fotografie: Aktuálně.cz

Pohled do historie

 

• Za komunismu byly SSSR a Čína nejdříve přáteli, ale roztržku přinesla kritika Stalina. Čínští komunisté ji odmítli.
• Od začátku 60.let začal Mao Ce-tung hovořit o tom, že vedení SSSR podlehlo revizionismu a chce restaurovat kapitalismus. Zároveň žádal úpravu hranic, například začlenění Mongolska do Číny.
• Roztržka se SSSR vedla Mao Ce-tunga ke sblížení s USA. V roce 1972 navštívil prezident Nixon Čínu.
• Vztahy mezi Moskvou a Pekingem urovnala až návštěva Michaila Gorbačova v Číně v roce 1989.Paradoxně právě v té době začal protest studentů na pekingském náměstí Tchien An-men, který později armáda krvavě potlačila.
  

Moskvu a Peking sbližují společné zájmy ve světě, což bude zřejmě pokračovat i za Medveděva. Oba státy odmítají příliš velká nátlak Západu na Írán i Severní Koreou, jsou proti nezávislosti Kosova a nelíbí se jim dominantní pozice Spojených států ve světě.

Proti americké základně a radaru

Ve společném prohlášení už dnes oba prezidenti uvedli, že americký protiraketový systém, který chtějí USA postavit v Polsku a České republice, "ohrožuje stabilitu ve světě a narušuje snahy o celosvětovou kontrolu zbrojení."

Vzájemný obchod loni činil 48 miliard dolarů a stále stoupá. Převážně je založen na ruském exportu ropy a zbraní do Číny a naopak na vývozu čínské elektroniky a spotřebního zboží do Ruska.

Obchod s Ruskem představuje ale pouhá dvě procenta z celkové čínské obchodní výměny. S USA Čína obchoduje mnohem více.

Ve Střední Asii to skřípe

Kde si Čína a Rusko příliš nerozumějí je Střední Asie. Moskva stále považuje tuto součást bývalého Sovětského svazu za svoji, zatímco Peking uzavírá s tamními zeměmi - hlavně Kazachstánem a Turkeminstánem - kontrakty na dovoz ropy a zemního plynu.

• Přečtěte si: Medveděv navštíví Čínu a Německo. Česko zatím ne

"Rusko se skutečně obává čínské expanze do Střední Asie. Považuje ji za svůj zadní dvorek. Číňané ale tento názor zkrátka nesdílejí," tvrdí ruský politolog Fjodor Lukjanov.

Medveděv v rozhovoru s čínskými novináři v předvečer návštěvy ale hovořil optimisticky.

"Považujeme samozřejmě Čínu za jednoho z našich nejdůležitějších partnerů," uvedl nový prezident.

Střelba na hranicích je minulostí

Příští rok uplyne čtyřicet let od konfliktu, který se rozpoutal na sovětsko-čínských hranicích. Při sporu o ostrov Damanskij a na dalších místech hranice zahynuly v roce 1969 při přestřelkách stovky čínských a desítky ruských vojáků.

• Dále čtěte: Rodí se NATO východu ? Rusko a Čína na manévrech

Ideologická rivalita z dob Leonida Brežněva a Mao Ce-tunga už je ale dávno zapomenuta. Oba státy naopak hrají vůdčí roli v Šanghajské skupině pro spolupráci, považované za jakousi východní odpověď na NATO.