Bratislava - Před čtyřmi lety přiznal ruský prezident Vladimir Putin při své cestě do Prahy, že za sovětskou okupaci z roku 1968 nese Moskva pouze "morální odpovědnost".
Očekávat od jeho nástupce Dmitrije Medveděva, že v tomto ohledu učiní nějaké převratné prohlášení při dnešní návštěvě Bratislavy, bylo zcela iluzorní.
Krátce po poledni podepsal Medveděv u příležitosti 65. výročí osvobození Bratislavy a konce druhé světové války se svým slovenským protějškem Ivanem Gasparovičem memorandum o přátelských vztazích. O osmašedesátém roce v něm nebylo ani zmínky.
Podobné gesto přitom slovenští historici a politologové pokládali za navýsost žádoucí.
"Je to traumatizující kapitola a pokud se chceme poctivě vyrovnat s minulostí, není možné ji obejít," řekl agentuře ČTK před podpisem memoranda politolog Grigorij Mesežnikov.
Podle jeho kolegy Alexandera Dudleby zaplatili Češi a Slováci za výsledky druhé světové války tvrdou daň v podobě srpnové invaze, a je proto zapotřebí, aby se Rusové vyrovnali s vlastní imperiální minulostí.
Osm mezivládních dohod a obchodních smluv
Na textu memoranda slovenští i ruští diplomaté pracovali delší dobu. Najít s Moskvou společné hodnocení dějin je ale pro země, které byly kdysi satelity SSSR v podstatě nemožné. Kreml vždy vykazoval tendenci o určitých historických událostech mlčet.
Nikdo to nemohl očekávat ani nyní. Současná slovenská vláda měla příliš velký zájem na uzavření nových mezivládních dohod a obchodních kontraktů. Na podpis jich v Bratislavě čekalo celkem osm.
Medveděva proto na jeho cestě provázejí vedle ministra zahraničí Sergeje Lavrova šéfové rezortů spravedlnosti a energetiky Aleksander Konovalov a Sergej Šmatko.
Již v úterý byla v Bratislavě schválena dohoda na vypracování předběžné studie, která má posoudit návratnost vybudování širokorozchodné tratě, která má přes Slovensko vést do Rakouska.
Moskva se za srpen sotva kdy omluví
Oficiální omluvu za okupaci z roku 1968, která pohřbila tehdejší reformní proces, zahájila tzv. normalizaci a vyžádala si i životy desítek Čechoslováků od Moskvy zřejmě očekávat nelze.
Dokonce i reformně naladění prezidenti Michail Gorbačov a Boris Jelcin, kteří se podle vlastních slov Pražským jarem v lecčems inspirovali, něco podobného odmítli.
"Vpád odsuzujeme jako agresi a útok na svrchovaný, samostatný stát a jako vměšování se do jeho vnitřních záležitostí. Nové demokratické Rusko nenese ale za tuto akci žádnou zodpovědnost," prohlásil Jelcin v Praze v roce 1993.
Putin se o třináct let později od jeho slov distancoval, když přiznal pouze "morální, nikoliv však právní odpovědnost" Ruska.
Bylo by proto velkým překvapením, kdyby Medveděv při svých nynějších návštěvách Prahy a Bratislavy zašel byť jen o krok dál než jeho předchůdce.
