Caracas - Ruskému prezidentu Dmitriji Medveděvovi se při návštěvě Venezuely dostane přivítání jako žádnému z jeho předchůdců. Uvítá ho nejen prezident Hugo Chávez, ale i několik lodí ruské severomořské flotily, které sem dorazily v úterý.
Medveděv se po účasti na summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) o víkendu v Limě vydal na regionální miniturné. Do Caracasu přiletěl z Brazílie, následovat bude Kuba. Ministr zahraničí Sergej Lavrov se mezitím podívá do Ekvádoru.
Ve venezuelské metropoli ve středu ruský prezident podepsal dohodu o jaderné spolupráci. Podle ní pomůže Rusko vybudovat Venezuele jaderný reaktor. Byly schváleny také společné projekty v oblasti plynového průmyslu.
Podle analytiků Moskva v posledních měsících průniky do tradičního "dvorku" Spojených států vrací Washingtonu úder za jeho "roztahovačnost" v oblasti, kterou považuje za sféru svého vlivu ona - ve východní Evropě a na Kavkaze.
Venezuelský prezident Hugo Chávez, velký kritik politiky Washingtonu, však takovou interpretaci odmítl.
Ruské cvičení
"Nejde o žádnou provokaci, je to pouze budování vztahu. Nejdůležitější je zrod multipolárního světa," komentoval přítomnost prvních ruských válečných plavidel v Karibiku od konce studené války.
Společně s venezuelským námořnictvem zde mají ruské lodě podniknout cvičení, které bude zahrnovat operace proti obchodníkům s drogami i simulované bitvy.
"Předchozí cvičení neměla doslova za cíl hledání míru, například cvičení v osmdesátých letech se Spojenými státy," citovala agentura Reuters velitele operací venezuelského námořnictva Luise Márqueze.
Podle oficiálních prohlášení nevěnují USA ruským manévrům nedaleko svých břehů přílišnou pozornost. Mluvčí ministerstva zahraničí Sean McCormack sarkasticky poznamenal, že doufá, že si Rusové s sebou vzali také "vlečné čluny".
Rusko v regionu
Bylo by však s podivem, kdyby námluvy Kremlu v Latinské Americe a Karibiku nevyvolaly ve Washingtonu znepokojení. Ruský vicepremiér Igor Sečin, který je přes deset let jedním z nejbližších spolupracovníků Vladimira Putina, totiž brázdí region už několik měsíců.
Putin také nedávno prohlásil, že by měly být na dřívější úroveň "obnoveny naše pozice na Kubě a v dalších zemích". A Medveděvova kubánská návštěva je důkazem, že to Kreml myslí vážně.
Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 nové Rusko Kubánce bez skrupulí ponechalo vlastnímu osudu. Veškeré dotace a hospodářské výhody, které karibskému ostrovu plynuly z členství v bývalém sovětském bloku, skončily.
Roku 2002 pak Putin uzavřel špionážní radarovou stanici v Lourdes nedaleko Havany. Před Medveděvovou cestou však ruská armáda oznámila, že předmětem jednání bude i kooperace v oblasti vzdušné obrany. O zintenzivnění vztahů s Ruskem nyní usilují i další regionální protivníci USA: Bolívie a Nikaragua.
Ekonomické cíle
Vedle vojensko-politických aspektů má však Medveděvova návštěva i hospodářský rozměr. Moskva hodlá podle agentury Reuters v době krize evropských a amerických trhů expandovat do rozvojových zemí, které by mohly růst i nadále.
Rusko spolupracuje s Venezuelou v energetickém, jaderném i vojenském sektoru a kooperaci v těchto odvětvích by rádo rozšířilo i do Brazílie, která je k politickým prohlášením o sbližování s Kremlem mnohem vlažnější než Venezuela či Nikaragua.
Brazílie bude za desítky miliard dolarů modernizovat svou armádu a Rusko by tyto zakázky rádo získalo. O koňskou délku však v brazilských očích nyní zaostává za Francií, která nabízí nejen vojenskou techniku, ale také transfer technologického know-how.
