Berlín - Když Konrád Adenauer přezdívaný jako "Der Alte" (Starý) nastupoval čtyři roky po druhé světové válce do kancléřského úřadu v Německu, bylo mu už třiasedmdesát let.
Právě kvůli jeho pokročilému věku si ho tehdy mnozí západoněmečtí politici v čele státu nepřáli.
Ale Adenauer, který před válkou získal zkušenosti i jako starosta Kolína nad Rýnem, byl nejenom silná osobnost, ale taky všemi mastmi mazaný lišák.
To se ukázalo po prvních poválečných volbách do Spolkového sněmu 14. srpna 1949, což byly vůbec první svobodné volby na německé půdě od voleb do Říšského sněmu v listopadu 1932.
Adenauer tehdy do svého domu pozval po hlasování čelné představitele vítězné Křesťansko-demokratické unie a bohatě je pohostil.
Když zavládla ta "pravá nálada", starý lišák prohlásil, že se "z partajních kruhů" ozývají hlasy, aby byl k dispozici pro nejvyšší funkci. Kdo to byly ony "partajní kruhy", ale zůstalo tajemstvím.
"Bez ohledu na svůj věk jsem na nejvyšší funkci připraven," prohlásil Adenauer.
A dostal důvěru.
Ekonomika vstala z popela
Za jeho vlády povstala zničená ekonomika Západního Německa (SRN) z popela.
Adenauer, který v období 1951 až 1955 vedle role kancléře řídil i spolkové ministerstvo zahraničí, navázal úzké vztahy s Francií, Velkou Británií i Spojenými státy.
V červnu 1963 přivítal prezidenta USA Johna Kennedyho, který během své návštěvy Západního Berlína pronesl okřídlenou větu "Ich bin ein Berliner" (Jsem Berlíňan).
Vůči Sovětskému svazu a jeho satelitům ve střední a východní Evropě nasadil Adenauer ostrý protikomunistický kurz.
Kancléř taky za své vlády obnovil spolkové ozbrojené síly - Bundeswehr.
Sporné metody
Politické metody, které "starý lišák" používal, nebyly vždy čisté a neměly s demokratickým uspořádáním nic společného.
Adenauer nechával špiclovat představitele opoziční sociální demokracie, včetně pozdějšího spolkového kancléře Willyho Brandta.
Jeho "stranická tajná služba" mu taky předkládala informace o tom, co se děje uvnitř "spřátelené" Svobodné demokratické strany (FDP), se kterou Adenauerova CDU uzavírala vládní koalice.
Pro Adenauerův vzhled byl příznačný jeho strnulý obličej s nápadně plochým nosem a vysedlými lícními kostmi.
To někdy vedlo až k "divokým" přirovnáním. Bývalý ministr zahraničí USA John Dulles se údajně "diskrétně" ptal, zda mezi předky spolkového kancléře nepatřili taky Indiáni.
Skutečnost byla docela prostá.
Během dopravní nehody v roce 1917 utrpěl Adenauer komplikovanou zlomeninu nosu a lícních kostí, což nevratně poznamenalo jeho obličej.
