Kancléř Adenauer nechával špiclovat politické odpůrce, ale i koaliční partnery, vyplývá z dokumentů

ČTK ČTK
8. 4. 2017 12:25
První demokratický kancléř Spolkové republiky Německa Konrad Adenauer, který vládl v letech 1949 až 1963, nepoužíval příliš demokratické metody. Týdeník Spiegel totiž z archivů zpravodajské služby zjistil, že nechal sledovat nejen své konkurenty, ale také si prostřednictvím zpravodajských služeb opatřoval informace o svém koaličním partnerovi FDP. Za získávání informací platil i bývalému nacistovi Lotharu Weirauchovi, který byl člen FDP a paradoxně i agentem východoněmecké Stasi.
Německý kancléř Konrad Adenauer se nechává portrétovat malířem Oskarem Kokoschkou.
Německý kancléř Konrad Adenauer se nechává portrétovat malířem Oskarem Kokoschkou. | Foto: ČTK

Berlín- První kancléř spolkové republiky Konrad Adenauer nechával špiclovat své politické odpůrce z řad sociální demokracie, ale dokonce i členy své vlastní koalice. Napsal to německý magazín Spiegel, který analyzoval mimo jiné dosud nezveřejněné dokumenty Spolkové zpravodajské služby (BND).

Nové informace by podle týdeníku mohly korigovat pohled na muže, který je považován za jednoho z největších politiků novodobých německých dějin.

Křesťanský demokrat Adenauer stál v čele německé vlády v letech 1949 až 1963 a je spojován především s demokratizací Německa po druhé světové válce a jeho pevným zakotvením mezi západními státy. Jak ale ukazují rešerše Spiegelu, metody, které Adenauer používal, vždy demokratické nebyly.

Stranická tajná služba

Při dvojici konzultací s blízkými představiteli Křesťanskodemokratické unie (CDU) v červenci 1960 Adenauer otevřeně připouští, že existuje "stranická tajná služba", která ho informuje o tom, co se děje uvnitř opoziční sociální demokracie (SPD). "Máme někoho, kdo nám dává zprávy z jejich předsednictva, to je jasné," poznamenal tehdy šéf německé vlády.

Při získávání informací navíc Adenauerovi pomáhala i Spolková zpravodajská služba a její předchůdkyně, takzvaná Organizace Gehlen. Šéf BND a bývalý generálmajor nacistického wehrmachtu Reinhard Gehlen tak například 5. září 1960 odcházel z kancléřství s úkolem zjistit, kdo byl první manželkou tehdejšího starosty západního Berlína a budoucího kancléře Willyho Brandta (SPD).

O toho se Adenauer a lidé z jeho okolí zajímali opakovaně. Spolková zpravodajská služba tak měla zjistit třeba informace z období Brandtova exilu v Norsku nebo jeho působení jako novináře během španělské občanské války ze 30. let, které by mu mohly přitížit.

Platil si bývalého nacistu

Adenauer, který občasně o občanech mluvil jako o blbcích, jak dokládají dokumenty, si ale nezjišťoval jen detaily o opoziční SPD, ale dokonce platil i za informace z nitra Svobodné demokratické strany (FDP), s níž opakovaně vládnul v koalici.

Dva tisíce německých marek měsíčně za ně tehdy od kancléřství dostával bývalý nacista a tehdejší člen FDP Lothar Weirauch, který, jak se později ukázalo, byl zároveň agentem východoněmecké tajné policie Stasi.

"Špiclováním právník Adenauer porušil elementární základy parlamentní demokracie. Šlo o porušení práva, které by ho pravděpodobně připravilo o úřad, kdyby vyšlo na veřejnost," konstatuje Spiegel, podle něhož se vládní praxe prvního kancléře spolkové republiky podobala postupu autokraticky smýšlejících politiků jako je maďarský premiér Viktor Orbán nebo šéf polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy