Brusel - Ministři financí eurozóny se v pondělí sešli v Bruselu na poradě, jejíž obsah pro ně už nepředstavuje žádnou novinku. Jednalo se o záchraně další zadlužené členské země. Kypru.
Odstupující ministr financí Vasos Shiarly oznámil, že ostrov má dostatek financí jen do května. Pokud nedostane pomoc, peníze mu dojdou.
"Z našich údajů vyplývá, že do května bychom problém mít neměli," uvedl exministr. Z funkce odešel, protože Kypřané zvolili v únoru novým prezidentem konzervativce Nikose Anastasiadise a vláda se na základě kyperského politického systému mění.
Anastasiadis slibuje, že učiní vše pro to, aby ostrov dostal pomoc co nejrychleji a aby dostál podmínkám, kterými eurozóna podmiňuje záchranu.
Jednoduché to ale nebude, protože záchrana Kypru, která bude stát 17,5 miliardy eur, má v Evropě velké odpůrce. Na rozdíl od pomoci Řecku se tentokrát vzpírá Německo a pochybnosti jsou i jinde.
Vadí nedostatečnost kyperských reforem, nízká desetiprocentní daň z příjmu právnických osob a podezření na praní špinavých peněz spojené s přítomností ruského kapitálu v kyperských bankách.
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble se nechal slyšet, že odchod Kypru z eurozóny by nebyl velkou tragédií vzhledem k tomu, že ostrovní ekonomika je menší než řecká či portugalská, nemluvě už o španělské nebo italské.
Tomu odporuje eurokomisař pro měnu Olli Rehn. Před začátkem schůzky v Bruselu řekl, že kyperský kolaps by obnovil nejistotu ohledně eura na finančních trzích.
"Kyperská ekonomika je opravdu velmi malá, ale negativní účinek na eurozónu spočívá v psychologii. Pokud se znovu začne spekulovat o tom, že někdo opustí eurozónu, bude to spouštěčem nejistoty až paniky. I mávnutí motýlího křídla, ke kterému bych přirovnal váhu malého Kypru v eurozóně, může vyvolat velký tlak finančních trhů a potíže," uvedl pro Aktuálně.cz makroekonomický analytik Raiffeisenbank Michal Brožka.
V Německu kolují i v nejvyšších politických a finančních kruzích názory, že přes kyperské banky perou své peníze ruští oligarchové a magnáti, přičemž alespoň část těchto peněz lze označit za nelegální.
Jinými slovy - Němci se záchranou Kypru nechtějí zachraňovat i vklady ruských boháčů. Na kyperských účtech zřejmě je přes 26 miliard "ruských" eur. Na seznamu ruských klientů, jejichž peníze procházejí kyperskými bankami, jsou například nejbohatší Rus Ališer Usmanov či z rozsáhlé korupce viněná manželka bývalého starosty Moskvy Jelena Baturinová.
Berlín chce, aby se na záchraně podíleli i soukromí investoři a vkladatelé, kteří mají peníze v kyperských bankách. V tom Němce podporuje několik dalších zemí, například Nizozemsko a Finsko.
17,5 miliardy eur sice není nijak ohromující částka, nicméně zhruba se zhruba rovná ročnímu kyperskému HDP. Takže viděno kyperskou optikou to docela velké peníze jsou.
Kyperské zadlužení dosahuje přibližně 90 procent HDP. Kyperské banky položily úvěry v řeckých bankách a státních dluhopisech. Propojenost řecké a kyperské ekonomiky je logická vzhledem k vzájemným vazbám mezi státy, danými společným jazykem a kulturou.
Na Kypru je nyní patnáctiprocentní nezaměstnanost a země je v recesi poprvé od poloviny sedmdesátých let. Tehdy ji ale zasáhla válka, protože po převratu radikálů, kteří chtěli Kypr připojit k Řecku, na ostrov vpadla turecká armáda a od té doby je Kypr rozdělen na etnicky řeckou část (nezávislá republika Kypr, která je členem EU) a etnicky tureckou část (tzv. Severokyperská turecká republika, kterou ale kromě Ankary nikdo neuznává a není součástí Unie).
Volání po dalších úsporných opatřeních na Kypru pochopitelně velké nadšení nevzbuzuje. Předchozí vláda už snížila mzdy ve státním sektoru.
Ať to dopadne jakkoliv, v Bruselu ještě budou Kypřany napínat. Rozhodnutí ohledně záchrany ostrovní ekonomiky lze podle eurokomisaře Rehna očekávat nejdříve na konci března.