Moskva - Další kolo úvah a spekulací kolem zrušení Leninova mauzolea a pohřbení bolševického vůdce v Rusku začíná.
Premiér Vladimir Putin zjišťuje, jak by Rusové na odvoz nabalzamovaného těla revolučního vůdce reagovali. Jeho strana Jednotné Rusko si zjišťuje průzkum veřejného mínění.
Z dosavadních výsledků hlasování na internetu vyplývá, že zhruba dvě třetiny Rusů by Lenina pochovaly a jen třetina je pro zachování mauzolea.
Jeden z jeho poradců před časem naznačil, že nastal čas, aby mauzoleum z Rudého náměstí zmizelo a Lenin byl pohřben jako normální člověk, jak si sám přál.
"Éra revolucí a politických zvratů je uzavřena. Žijeme už normálně. A není normální, aby náměstí v centru města bylo nekropolí," řekl Vladimir Kožin deníku Rossijskaja Gazeta.
Dodal, že není proti referendu o tom, jak má být s Leninem naloženo, ale podle něj je Kreml jednoznačně nakloněn myšlence odstranění mauzolea. Lenin si přál, aby spočinul v hrobě vedle své matky.
Sám Putin prohlásil, že osud mauzolea u kremelské zdi záleží na Rusech.
Stále je možné v některých dnech nabalzamované tělo vidět, i když dlouhé fronty, známé z časů SSSR, jsou dávno minulostí.
Nejasné také je, jaký bude osud hrobů sovětských činitelů, kteří spočívají na náměstí za mauzoleem. Jsou tam pohřbeni například Stalin, Brežněv, Černěnko a další někdejší představitelé strany a státu ze sovětských časů.
O likvidaci mauzolea se hovořilo už na začátku devadesátých let - krátce po rozpadu SSSR. Prezident Boris Jelcin však narazil na silný odpor komunistů a nechtěl vyprovokovat protesty.
Putin je znám tím, že ve srovnání s Jelcinem se staví ke komunistickému režimu, který vládl zemi od revoluce v roce 1917 až do rozpadu Sovětského svazu na začátku devadesátých let, méně kriticky.
Lenin zemřel v roce 1924 a jeho nabalzamované tělo uložili do mauzolea ještě v témže roce. Po roce 1953 "sdílel" Lenin mauzoleum se Stalinem, po kritice kultu osobnosti a odsouzení Stalinových zločinů na XX. Sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu byl však Stalin "degradován" a pochován do hrobu u kremelské zdi.
Myšlenku uložení ostatků vůdců do mauzolea zopakovaly některé další komunistické země.
V centru Sofie například vyrostlo mauzoleum Georgije Dimitrova. Ten byl řádně pohřben hned po pádu komunismu v roce 1990 a mauzoleum demoliční četa strhla o devět let později.
Nabalzamováno bylo po smrti i tělo prvního komunistického prezidenta Československa Klementa Gottwalda. Brzy se však začalo rozkládat, a tak vláda rozhodla o jeho odstranění z památníku na pražském Vítkově.
V mnoha městech v Rusku i na Ukrajině stojí dál busty i sochy Lenina, ulice a náměstí stále nesou jeho jméno. Bolševický vůdce ale postupně upadá v zapomnění. Ruskou veřejnost spíše rozdělují spory o roli Stalina v dějinách země.
Historici nyní zkoumají, zda Lenin osobně nařídil popravu cara Mikuláše II. a jeho rodiny v Jekatěrinburgu v roce 1918.
Speciálně sestavený tým vědců dospěl podle listu Izvěstija k závěru, že Lenin zastřelení a vhození ostatků cara a jeho blízkých do šachty neschválil, ani o něm nevěděl, podle analýzy historiků se jednalo o iniciativu místních bolševiků.
Nicméně později Lenin tento čin nekritizoval a viníky nepotrestal.
Ostatky cara Mikuláše II. byly po pádu komunismu vyzvednuty z dolu a slavnostně pohřbeny v Petropavlovské pevnosti v Petrohradě.
