Washington - Jde o milník v průzkumu Marsu. V sobotu vyšle americká vesmírná agentura NASA na rudou planetu robotický modul InSight, který bude poprvé zkoumat její nitro.
Všechny dosavadní mise bádaly na povrchu Marsu. Stacionární robotický modul InSight je ale vybaven speciálním zařízením včetně senzorů, kterým se bude měřit proudění tepla v planetě, zaznamenávat "marsotřesení" a sledovat kolísání oběžné dráhy tělesa kolem Slunce.
On May 5, we’ll do something that we’ve never done before…launch a spacecraft to another planet from the West Coast! Join us as we countdown to T-Zero for the launch of @NASAInSight, which will travel to Mars to study the planet’s deep interior. Watch: https://t.co/HFZzYVqJUy pic.twitter.com/zjDrs6GETi
— NASA (@NASA) May 3, 2018
Misi zahájí raketa Atlas V, která modul na cestu k Marsu vyšle. Prvním časovým termínem pro možný start je sobotních 13:05 SELČ, start se však může uskutečnit i později s ohledem na zatím nepříznivou předpověď povětrnostních podmínek.
Takzvané startovací okno bude otevřené až do 8. června, po jeho propásnutí by se mise podle expertů musela odložit o 26 měsíců.
Premiérou bude taky skutečnost, že půjde o první misi k jiné planetě se startem z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii, která se nachází na západě Spojených států. Všechny takové mise doposud v USA začínaly v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě, tedy na východě země.
Teplota Marsu a "marsotřesení"
Mezi přístroji, které má modul inSight k dispozici, je velmi citlivý seizmometr SEIS, který bude zaznamenávat seizmické vlny šířící se vnitřkem planety. Jejich zkoumání by mělo pomoci zjistit, co je způsobuje.
Vědci předpokládají, že příčinou jsou marsovská zemětřesní nebo meteority dopadající na povrch.
Studování tepelných toků je úkolem dalšího aparátu, sondy HP3. Je vybavena vrtným zařízením, kterým se dostane hlouběji než jakékoli jiné robotické zařízení vyslané na Mars. Dokáže se provrtat až do hloubky přes čtyři a půl metru. Získaná data pomohou zjistit více o vývoji planety a také o tom, zda má stejné složení jako Země.
Do výbavy InSight patří také přístroj RISE se dvěma rádiovými anténami. S jeho pomocí bude možné velice přesně sledovat lokaci modulu InSight. Mars stejně jako Země na své oběžné dráze kolísá a získání údajů o tom pomůže vědcům zjistit, jak je pohyb planety kolem Slunce ovlivňován její vnitřní strukturou.
Měření přístroje RISE taky poskytnou informace o základních vlastnostech jádra Marsu. Poodhalí, v jaké hloubce se jádro stává pevné a jaké jiné minerály se v něm kromě železa mohou nacházet.
Misi InSight doprovází ještě jedna premiéra. Jde o samostatný technologický experiment NASA Mars Cube One (MarCO). Skládá se ze dvou malých sond a půjde při něm o první zkoušku technologie malých družic CubeSat v hlubokém vesmíru. Budou testovat nové komunikační a navigační možnosti pro budoucí mise a mohou pomoci při komunikaci s modulem InSight.
Pro modul ale není jejich úspěch či neúspěch rozhodující, protože údaje bude na Zemi posílat přes satelit Mars Reconnaissance Orbiter (MRO), který kolem planety krouží už od roku 2006.
Virtuální palubní lístky se jmény
InSight a obě sondy vynese najednou raketa Atlas V. Poté se minisatelity oddělí a poletí k Marsu samostatně po vlastní letové dráze. Pokud se na místo určení zdárně a včas dostanou a budou funkční, mohou na Zemi poslat informace o průběhu a úspěšnosti přistávání modulu mnohem rychleji než MRO.
Mise se vyznačuje ještě jednou zvláštností. InSight má v sobě také mikročipy s virtuálními palubními lístky 2,4 milionu lidí z celého světa, kteří na výzvu NASA projevili zájem o to, aby se alespoň jejich jméno dostalo na rudou planetu.
InSight poletí na Mars přes půl roku. Přistání je naplánováno na 26. listopadu v místě Elysium Planitia. Mise má trvat něco přes jeden marsovský rok, tedy zhruba dva roky pozemské; podle NASA jde přesněji o 708 solů (marsovských dnů), což je 728 dnů na Zemi. Projekt měl původně odstartovat už v prosinci 2015, ale technické problémy si vyžádaly odklad.
