Řím - Pokud by se vládám řady zemí Evropské unie dařilo řádně vybírat daně, nebyly by ani zdaleka tak zadluženy, jak jsou. Platí to pro Řecko i Portugalsko, stejně jako pro postkomunistické státy. Nejzářnějším příkladem je však Itálie.
Sám expremiér Silvio Berlusconi, který byl hned několikrát obviněn z krácení daní, svého času přiznal, že daňové úniky představují v zemi přibližně 120 miliard eur ročně. To je téměř šestina příjmové stránky italského státního rozpočtu.
Boj s neplatiči daní proto označil za jednu z hlavních priorit své vlády nový šéf kabinetu Mario Monti, který již v prosinci protlačil parlamentem program přísných rozpočtových úspor.
"Je zcela nepřijatelné, aby prostí zaměstnanci skládali oběti, zatímco značná část bohatství proklouzne daňovou sítí a přispívá tak k ještě vyššímu tlaku na ty, kdo daně platí," prohlásil Monti. Tento bývalý eurokomisař se rozhodl osobně přispět ke snížení daní tím, že se zřekl svého premiérského platu.
Jedním z těch, na něž se teď daňové úřady zaměří, je i někdejší fotbalová hvězda Diego Maradona. Ten v letech 1984 až 1991 působil v klubu SSC Neapol a zatajil tehdy část svého příjmu.
Dlužná částka: 38 milionů eur
Jedenapadesátiletý Maradona, jenž nyní trénuje klub Al-Wasl ve Spojených arabských emirátech, v daňových přiznáních udal o tři miliony eur méně, než skutečně vydělal. Dlužná částka ale kvůli penále a úrokům vzrostla až na 38 milionů.
Loni v květnu se Argentinci ještě podařilo odvrátit proces, který proti němu Italové zahájili, teď jim už ale zřejmě neunikne.
Maradona se od roku 2007, kdy mu místní berní úředníci zabavili dvoje drahé hodinky, Apeninskému poloostrovu vyhýbá. O dva roky dříve mu byl podobně zabaven honorář za účast v jedné televizní show.
V Neapoli i jinde ve světě však nadále platí za fotbalového poloboha, byť pravidelně vyvolává kontroverze svým nefalšovaným obdivem vůči venezuelskému prezidentovi Hugu Chávezovi i dalším jihoamerickým levicovým populistům.
Na pravém rameni má Maradona vytetovánu hlavu Che Guevary, na levém lýtku se pyšní Fidelem Castrem.
Zátah na Nový rok
Vzhledem k tomu, že objem šedé ekonomiky v Itálii představuje nejméně patnáct procent hospodářského výkonu země, je Maradonův případ jen špičkou ledovce.
S úderem Nového roku podnikli proto italští berní úředníci razii proti neplatičům daní v proslulém lyžařském středisku Cortinně d'Ampezzo. Zkontrolovali přitom majitele dvou set padesáti ferrari a dalších luxusních vozů, které našli v letovisku. Když si následně prohlédli jejich daňová přiznání, zjistili, že hned 42 z nich udalo roční příjem pouhých 30 tisíc euro.
Tato suma odpovídá průměrnému ročnímu výdělku v zemi.
Daňoví úředníci již dříve odhalili, že po italských silnicích se prohání dvě stě tisíc drahých aut, jejichž majitelé udávají roční příjem mezi dvaceti a padesáti tisíci eury.
"V Itálii je příliš mnoho chudáků v mercedesech," komentoval toto zjištění pravicový deník Il Giornale.
"Evasione", daňové úniky jsou na Apeninském poloostrově něco jako národní sport. Odpovídá to i přesvědčení řady lidí, že daň jakéhokoli druhu je krádež ze strany státu.
Monti věří, že se mu do roku 2013, kdy se v zemi konají řádné parlamentní volby, podaří dát státní finance alespoň trochu do pořádku, i když si je vědom, že je to úkol na dlouhá léta.
První signály toho, že by se mu to mohlo podařit, již finanční trhy vyslaly. Nově vydané státní dluhopisy se tento týden prodávaly s polovičními úroky než ještě v říjnu loňského roku.
Italský dluh činí 1,9 bilionu eur, což je 120 procent HDP země.
