Zatímco vládní socialisté získali v prvním kole 43,3 procenta hlasů, opoziční konzervativní Fidesz 42,1 procenta. Socialisté spolu se svými koaličními partnery svobodnými demokraty mají v tuto chvíli jistých 113 křesel, opoziční Fidesz má zatím 97 poslanců a menší pravicová strana Maďarské demokratické fórum dva.
Komplikovaný volební systém, který kombinuje většinové i poměrné prvky, zatím neumožňuje přesněji určit rozložení sil v parlamentu. O dalších 174 místech v 386členném parlamentu - tedy v obvodech, kde žádný kandidát nezískal více než 50 procent hlasů, se bude rozhodovat v dalším kole 23. dubna.
Koalice se dohodla, opozice se hádá
Maďarský forint v reakci na výsledky prvního kola voleb posílil. Většina ekonomických analytiků považuje socialisty za stranu, která bude schopna spíše prosadit nezbytné reformy.
Vládní strany se už dohodly na spolupráci pro druhé kolo a podpoří v jednotlivých obvodech vždy toho kandidáta, který má větší naději na vítězství. Liberálové stáhli pětapadesát svých kandidátů, socialisté tři. Chtějí se tak vyhnout zbytečnému tříštění hlasů.
Podobná dohoda se zatím nedaří opoziční pravici. Menší Maďarské demokratické fórum zatím odmítá stáhnout své kandidáty, a to přesto, že Fidesz naznačil, že by mu byl případně ochoten uvolnit premiérský post. "Nejde o to, kdo bude premiérem, ale o to, zda bude mít Maďarsko pravicovou či levicovou vládu," prohlásil šéf Fideszu Viktor Orbán.
Infobox
MAĎARSKÉ STRANY:
Maďarská socialistická strana (MSZP)
- Vznikla v říjnu 1989 po rozpuštění do té doby vládnoucí Maďarské socialistické dělnické strany. Podporuje zahraniční investice a evropskou integraci. Léta 1990-1994 a 1998-2002 strávila v opozici, v letech 1994-1998 a od roku 2002 tvořila se SZDSZ koaliční vládu.
Svaz mladých demokratů-Maďarský občanský svaz (Fidesz-MPSZ)
- Konzervativní pravicová strana, prosazuje katolické hodnoty. Založili ji v roce 1988 antikomunističtí studenti. Strana se vyslovuje pro daňové škrty a pro podporu střední třídy, je pro omezení přílivu zahraničního kapitálu. Vede ji dvaačtyřicetiletý bývalý premiér Viktor Orbán, který stál v čele maďarské vlády v letech 1998-2002.
Svaz svobodných demokratů (SZDSZ)
- Liberální středová strana, vznikla v listopadu 1988. Těší se podpoře ve větších městech, je zastáncem evropské integrace. Chce rovnou daň a rychlé zavedení společné evropské měny eura. V letech 1990-2000 byl prezidentem Maďarska člen Svazu svobodných demokratů Árpád Göncz.
Maďarské demokratické fórum (MDF)
- Původně byla hlavní pravicovou stranou, po roce 1990 vytvořila vládu. Později stranu rozložily vnitřní spory a část konzervativně a katolicky orientovaných voličů jí "přebrala" Fidesz. Fórum vede žena, Ibolya Dávidová.
Slušná volební účast (téměř 62 procent) podle maďarských analytiků nahrála spíše socialistům, kteří od roku 2002 vládnou v koalici se Svazem svobodných demokratů.
Malé strany rozhodnou
Klíčový teď bude zisk dvou menších stran - liberálního Svazu svobodných demokratů (SZDSZ), který je nyní koaličním partnerem vládních socialistů, a opozičního Maďarského demokratického fóra (MFD), jehož kandidáti v minulých volbách v roce 2002 figurovali na společné kandidátce s Fideszem.
SZDSZ zatím měla získat 6,4 procent hlasů, MDF 5 procent; práh pro získání parlamentních mandátů přitom činí pět procent.
Právě výsledek těchto malých stran může rozhodnout o příští vládě. Pokud Fórum nepřekročí pětiprocentní hranici, bude pravice v parlamentu v menšině.
Mimořádně ostrá kampaň
Letošní předvolební kampaň byla mimořádně ostrá, plná vzájemných útoků i osobních invektiv. Vlivný ekonomický týdeník HVG napsal, že na splnění slibů socialistů a ještě více Fideszu by země potřebovala tisíce miliard forintů, které ale ve státní pokladně nejsou.
Maďarská ekonomika přitom má problémy. Roste sice ročně zhruba o čtyři procenta a za loňský rok přitekly do země přímé zahraniční investice ve výši 5,4 miliard eur, ale problémem je rozpočtový deficit.
Ekonomové odhadují, že se letos schodek maďarských veřejných rozpočtů dostane na osm či devět procent hrubého domácího produktu.
Nejistota kolem eura
Státní dluh je vůbec nejvyšší v Evropské unii. Vítěz voleb bude muset omezit veřejné výdaje. Nynější situace ohrožuje i přijetí eura, které by současná vláda chtěla v Maďarsku zavést už v roce 2010.
Premiér Ferenc Gyurcsány řekl, že pokud volby vyhraje a udrží se v premiérském křesle, vypíše o přijetí eura referendum.
Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings ale loni snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Maďarska o jednu příčku kvůli vysokým deficitům veřejného sektoru a odhaduje, že Budapešť bude muset odsunout přijetí eura až na rok 2014.
Od roku 2002 zemi řídí koalice Maďarské socialistické strany (MSZP) a Svazu svobodných demokratů (SZDSZ).
| strana | MSZP | Fidesz | SZDSZ | MDF |
|---|---|---|---|---|
| procentní zisk hlasů | 43,3 | 42,1 | 6,4 | 5,0 |
| zisk mandátů po prvním kole* | 110** | 97 | 4 | 2 |
| * zbývá obsadit 174 z 386 křesel ** včetně pěti mandátů společných kandidátů se SZDSZ | ||||
