Budapešť - Život v oblasti, kterou počátkem října zasáhlo toxické bahno z hliníkárny společnosti MAL, se začíná pomalu vracet do starých kolejí.
Hliníkárna, kterou stát převzal na následující dva roky pod vlastní kontrolu, oznámila, že obětem ekologické katastrofy vyplatí odškodné. Během následujících pěti let by lidé měli ze speciálně zřízeného fondu obdržet postupně 5,5 milionu eur.
Policie zároveň vyslýchá na svobodě tři osoby, které by mohly být za únik toxického bahna zodpovědné. Provoz v hliníkárně byl již obnoven. Kal, který je odpadním produktem při výrobě hliníku, bude podle dřívějších prohlášení odváděn do prozatím nevyužívané jímky.
Maďarská vláda se také obrátila na místní parlament se žádostí o prodloužení stavu nouze do konce roku 2010. Parlament, který ústavní dvoutřetinovou většinou ovládá Svaz mladých demokratů (Fidesz) premiéra Viktora Orbána, vládě vyhověl.
Z vesnice Kolontár, kterou bahno zasáhlo nejvíce, muselo být původně evakuováno 800 obyvatel, 500 z nich se již mohlo do svých příbytků vrátit. Návrat do Kolontáru odmítlo podle maďarského ministra vnitra 190 osob, 94 domů zůstalo prázdných.
Obyvatelé Kolontáru a dalších dvou vesnic, kteří o své domy zcela přišli, získají podle ministra náhradní bydlení.
Kal se vylil 4. října z poničené nádrže fabriky na hliník na severozápadě země a zdevastoval tři obce. Zcela zničil život ve dvou nejbližších tocích, pronikl i do Dunaje. Stovky lidí přišly o střechu nad hlavou, na 150 lidí bylo zraněno. Nejčastěji utrpěli popáleniny, měli také dýchací problémy. Zahynulo devět lidí, mezi nimi i tříměsíční kojenec.
Jedovatá látka kontaminovala půdu o rozloze asi 40 kilometrů čtverečních. Škody se zatím odhadují v přepočtu na asi 1,7 miliardy korun.
Pomoc od EU
S pomocí se hlásí také Evropská unie. Komisařka pro mezinárodní spolupráci, humanitární pomoc a krizové situace Kristalina Georgievová již oznámila, že Evropská unie poskytne Maďarsku stroje, vozidla a materiál nutný k překonání následků katastrofy. Země se s nimi bude podle současných odhadů potýkat minimálně rok.
Maďarsko však nemůže počítat s finanční pomocí, protože katastrofa byla zaviněna lidským selháním a škody nepřesáhly výši 0,6 procenta hrubého domácího produktu. Georgievová však zároveň připustila, že Evropská unie zvažuje poskytnutí finančních prostředků pro obecný rozvoj venkova a na projekty zaměřené na ochranu životního prostředí.