Budapešť - Za ostrého politického boje si Maďaři připomínají výročí revoluce z roku 1956.
Mnozí z demonstrantů v centru Budapešti se cítí podobně jako jejich předci. Vztek na ruské tanky vystřídalo zoufání nad ekonomikou.
"Doba je velmi zlá. Do zahraničí odešlo za poslední tři roky stejně lidí jako právě po okupaci," popsal Aktuálně.cz situaci v nejzadluženější východoevropské zemi šéfredaktor týdeníku Magyar Narancs Endré B. Bojtar.
V ulicích Budapešti v den výročí demonstrují dva znesvářené tábory: příznivci konzervativní strany Fidesz premiéra Viktora Orbána i protiorbánovské síly, jež vede někdejší úřednický premiér Gordon Bajnai.
A maďarský tisk označuje výročí za začátek předvolební kampaně.
Levice posiluje
Díky dvoutřetinové ústavní většině protlačil Orbán od voleb v roce 2010 řadu kontroverzních reforem, kvůli nimž se stal jedním z nejizolovanějších politiků východní Evropy.
S Bruselem i Mezinárodním měnovým fondem (MMF) je na nože. Na rady Evropské unie na zlepšení ekonomiky opakovaně reaguje podrážděně, Brusel dokonce označil za novodobou komunistickou Moskvu.
Nejasné také je, zda Maďarsko požádá MMF o potřebnou půjčku. Orbán tvrdí, že jeho země se bez cizí pomoci obejde.
"Evropská unie a Evropská komise se útoků proti Maďarsku nevzdala," řekl deníku Magyar Nemzet politolog Tamas Fricz, organizátor provládní demonstrace.
Fidesz se pod Orbánovým vedením stal symbolem propojení byznysu a politiky. "Fungují jako konglomerát," vysvětluje Bojtár.
"Nejstrašidelnější bylo, když Fidesz v roce 2010 zavedl vysoké zdanění bank. Orbán vzkázal: ´Můžu se pustit do finančních domů jako Raiffeisen nebo UniCredit Bank, tak jsem silný. Jen si představ, co můžu udělat s tebou, příteli´," dodává.
Čtyřiačtyřicetiletého tichého a nevýrazného Bajnaie si Maďaři oblíbili před čtyřmi lety, když ve funkci krizového manažera řídil přechodný kabinet a zachránil zemi před hrozícím bankrotem. Poslední dva roky žil v ústraní, ale teď se rozhodl využít nespokojenosti Maďarů i klesající popularity Fideszu. Země podle něj potřebuje "okamžitý a radikální" ekonomický obrat.
Pro svůj comeback si vybral občanskou iniciativu Milla, která letos vznikla na sociálních sítích a zatím není spojená s žádnou politickou stranou. Představuje platformu všech opozičních hlasů. "Požadujeme změnu současné vlády Viktora Orbána," řekl agentuře Reuters předseda organizace.
Jobbik nesmí chybět
Ačkoliv se ostatní levicové strany rozhodly na výročí sovětské invaze demonstrace neorganizovat, v centru maďarské metropole nechybí krajně pravicový Jobbik (Hnutí za lepší Maďarsko). Se 47 získanými mandáty se nečekaně umístil v posledních volbách jako třetí - právě za vítězným Fideszem a druhou Maďarskou socialistickou stranou.
Partaj, která neblaze proslula svými antisemitskými a protiromskými výpady, je dalším ze symbolů Orbánovy vlády. Podle Bojtara se v posledních dvou letech stalo pro maďarskou politiku příznačné, že se v ní antisemitská rétorika zabydlela.
"Zásadně se proměnil styl. Nejen Jobbik, ale i Fidesz používá antisemitské odkazy. Když mluví o politických oponentech nebo třeba bankéřích, lidé vědí, že odkazují na Židy. Je to strašně nebezpečné. Antisemitismus je v maďarské kultuře hluboce zakořeněn stejně jako jinde ve východní Evropě. Jeho současná míra je ale bezprecedentní."
