Maďaři si v referendu vymohli zrušení poplatků u lékaře

Red Zah, Reuters
10. 3. 2008 11:45
Přišlo asi padesát procent voličů
Popularita socialistů v čelem s Ferenze Gyurcsánym klesá.
Popularita socialistů v čelem s Ferenze Gyurcsánym klesá. | Foto: Reuters

Budapešť - Maďarští voliči opětovně rozhodovali o své budoucnosti. Tentokrát nikoliv ve volbách, ale v referendu - o tom, zda zrušit poplatky u lékařů a školné.

Po sečtení pětadevadesáti procent hlasů v noci na pondělí byl na stole očekávatelný verdikt: 84 procent těch, co odevzdali hlas, je pro zrušení poplatků.

Maďarská vláda už dopředu přislíbila, že vyslyší hlas lidu, a pokud bude referendum platné, pak platby na školách a v nemocnicích co nejdříve zastaví.

K platnosti referenda by stačilo, aby stejně odpovědělo alespoň 25 procent všech voličů (asi dva miliony). Podle předběžných výsledků dorazila hlasovat zhruba polovina všech oprávněných voličů.

Poplatky a školné zavedla před rokem současná středolevicová vláda. Snažila se tak snížit schodek státního rozpočtu, který je nejvyšší v celé Evropské unii.

Kabinet však nedokázal ustát kritiku opoziční pravice, která obratně využila negativní nálady veřejnosti, zejména starších a chudších lidí. "Pro mě není poplatek u lékaře ve výši 300 forintů (asi 30 korun) malý obnos," tvrdí například důchodkyně Erszebet Pampová. "Tato vláda navíc slibovala pravý opak, že lékařská péče zůstane bezplatná."

Podle analytiků dosud poplatky u lékaře nepřinesly do státní pokladny příliš mnoho peněz, rapidně však klesl počet návštěv u lékaře. Navíc se u zdravotních pojišťoven zaregistrovalo o půl milionu občanů více.

Otázky, na které se odpovídá

  • Souhlasíte s tím, aby studenti státních vysokých škol neplatili školné?
  • Souhlasíte s tím, aby se neplatily poplatky u lékaře?
  • Souhlasíte s tím, aby se neplatily poplatky za hospitalizaci?

Víkendové referendum ještě víc oslabí socialisticko-liberální vládu premiéra Ferenze Gyurcsányho.

Popularita socialistů klesá a podporu jim vyjadřuje pouze patnáct procent voličů. Opozičnímu Fideszu by nyní dalo hlas pětačtyřicet procent všech Maďarů.

Jakkoliv se však pravicová opozice snaží kabinet zpochybnit, k předčasným volbám zatím situace v Maďarsku nespěje. Zatím je spíše pravděpodobné, že příští volby budou až ty řádné v roce 2010.

Po nedělním hlasování se nicméně maďarská policie připravuje na případné protivládní demonstrace. Kolem budovy parlamentu a Maďarské televize v centru Budapešti vyrostly už o víkendu kovové zátarasy, za něž se postavily desítky policistů se štíty. U parlamentu jsou připravena tři vodní děla.

V souvislostech:

Maďaři rozhodnou o placení u lékaře v referendu
Maďaři v ulicích. Za důchody, nebo proti premiérovi?

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 57 minutami

Libyjský maršál Haftar odstoupil dočasně z funkce, může si tím připravovat půdu pro prezidentské volby

Polní maršál Libyjské národní armády (LNA) Chalífa Haftar oznámil, že na tři měsíce odstoupí ze své funkce. Podle agentury Reuters si tak připravil půdu k možné kandidatuře v prezidentských volbách, které se mají konat v prosinci.

Haftarovy oddíly ovládají východ Libye a velkou část jižních oblastí. LNA v prohlášení uvedla, že Haftar pověřil svého náčelníka štábu, aby na tři měsíce převzal jeho povinnosti.

Vojsko maršála Haftara v minulosti bojovalo proti jednotkám libyjské armády, která stála za vládou v Tripolisu. Samotný Haftar podporoval paralelní vládu na východě země. Loni čtrnáctiměsíční boje ukončilo příměří, které také umožnilo ustavení přechodné vlády, jež má připravit prosincové volby.

Parlamentní a prezidentské volby se mají konat 24. prosince, ale jak napsala agentura AP, jejich osud je nejistý. Volební zákon, který stanoví že kandidáti na prezidenta se musejí vzdát úřadu po dobu 90 dní před volbami, vyvolal značné neshody mezi libyjskými politiky. Jeho ratifikace vedla až k odhlasování nedůvěry vládě premiéra Muhammada Dbaíby, která bude zemi do voleb řídit jako úřadující.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Fed patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu

Americká centrální banka (Fed) patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu. Banka to oznámila po dvoudenním zasedání svého měnového výboru. Je to dříve, než prognózovala před třemi měsíci, což agentura AP interpretuje jako známku toho, že Fed znepokojují přetrvávající vysoké inflační tlaky.

Svou klíčovou úrokovou sazbu Fed ponechal v rozpětí nula až čtvrt procenta. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že banka by mohla dokončit omezování nákupu dluhopisů do poloviny příštího roku.

Pokud se bude ekonomice dařit, začne Fed omezovat nákup dluhopisů tento rok, uvedla banka v prohlášení. Cílem nákupů dluhopisů bylo snížit úrokové sazby dlouhodobých úvěrů, aby se podpořilo půjčování a utrácení. Powell dále na tiskové konferenci uvedl, že centrální banka by mohla oznámit omezení nákupu dluhopisů už na příštím zasedání v listopadu.

Plány Fedu odrážejí přesvědčení, že se ekonomika zotavila z recese vyvolané pandemií covidu-19 natolik, že banka může brzy začít omezovat svou mimořádnou podporu. S postupným posilováním ekonomiky se také zrychlila inflace na tříleté maximum, což zvyšuje tlak na Fed, aby se měnová politika zpřísnila.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Biden se v říjnu sejde s Macronem. Francouzský prezident také pošle svého velvyslance zpět do USA

Americký prezident Joe Biden se ve středu telefonicky spojil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem ve snaze urovnat diplomatickou roztržku vyvolanou novým bezpečnostním paktem Američanů s Británií a Austrálií. Bílý dům a Elysejský palác následně ohlásily na konec října setkání obou prezidentů, které se má uskutečnit v Evropě. Také informovaly o Macronově rozhodnutí poslat příští týden francouzského velvyslance zpět do USA.

Francie minulý týden přistoupila k bezprecedentnímu kroku a svého ambasadora povolala ke konzultacím v reakci na nové bezpečnostní partnerství mezi USA, Británií a Austrálií, jehož součástí je poskytnutí amerických jaderných ponorek australské armádě. Austrálie zároveň oznámila odstoupení od dohody o dodávce ponorek uzavřené v roce 2016 s francouzskou firmou Naval Group a francouzská vláda v reakcích neskrývala rozhořčení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy