Ždanoková údajně spolupracovala s příslušníky FSB minimálně mezi lety 2004 a 2017. V elektronické korespondenci jim podávala detailní zprávy o práci evropské zákonodárkyně, především o své činnosti, jejímž cílem bylo posílit prokremelské nálady v Pobaltí. Na případ upozornil The Insider.
Přes e-mail si také domlouvala schůzky se svými ruskými spolupracovníky v Moskvě či Bruselu nebo žádala o financování svých politických aktivit. V jednom případě požádala například o peníze na zorganizování shromáždění, které mělo připomenout úspěchy Rudé armády během druhé světové války, tvrdí The Insider.
Od roku 2004 zhruba do roku 2013 řídil práci europoslankyně důstojník Dmitrij Gladěj a posléze Sergej Belťukov, vystupující pod krycím jménem Sergej Krasin. Oba podle zjištění novinářů působili v FSB, nástupnické organizaci sovětské tajné policie KGB.
Ždanoková, která stále vykonává funkci europoslankyně, v písemné odpovědi odmítla zjištění The Insideru komentovat s tím, že jeho text se zakládá na informacích, k nimž by z definice neměli mít novináři přístup.
Ideologická motivace
Potvrdila, že zná Gladěje, prý ale nevěděla, že jde o příslušníka FSB. Ohledně Belťukova prohlásila, že si nikoho s takovým jménem nepamatuje.
"Mohu dosvědčit, že jediní lidé, s nimiž jsem seděla u jednoho stolu, a to s jistotou, že působí/působili jako důstojníci ruské FSB, jsou Vladimir Putin a Sergej Naryškin," dodala. Naryškin je současným ředitelem Služby zahraniční rozvědky (SVR), která je nástupkyní prvního hlavního ředitelství KGB. Tamní prezident Putin koncem 90. let FSB vedl.
Ždanoková také odmítla, že by přijala jakékoli peníze od Kremlu. Jeden z důstojníků západních zpravodajských služeb, s nímž se The Insider podělil o uniklou korespondenci, uvedl, že její špionáž byla motivována čistě ideologicky. "Nepotřebuje peníze. Má jich dost, které jí přicházejí z Evropského parlamentu. Utrácí své vlastní peníze, aby financovala své činnosti ve straně," řekl zdroj.
V roce 2014 se europoslanec z Lotyška Karlis Šadurskis obrátil na lotyšskou prokuraturu se žádostí, aby působení Tatjany Ždanokové vyšetřila. Tvrdil, že jeho kolegyně podrývá lotyšskou suverenitu ve prospěch Ruska a lobbuje za obnovení Sovětského svazu. Úřady ale jeho žádost zamítly poté, co v jednání političky neshledaly známky trestné činnosti.
Europoslankyně se narodila v Rize v ruskojazyčné rodině v době, kdy Lotyšsko patřilo k Sovětskému svazu. Stejně jako ona má ruské kořeny asi čtvrtina lotyšských obyvatel, připomněl The Insider.
Cesta na Krym
V 80. letech byla vůdčí osobností organizace, která se stavěla proti lotyšské nezávislosti na Sovětském svazu. V roce 2014 se zúčastnila jako mezinárodní pozorovatelka referenda, jímž Rusko odůvodnilo anexi ukrajinského poloostrova Krym.
Ždanoková patří do frakce Zelení/Evropská svobodná aliance, kde sedí například čeští Piráti. Místopředsedkyní frakce je od předloňského jara poslankyně Evropského parlamentu za švédskou Stranu zelených a bývalá ministryně kultury a demokracie Alice Bah Kuhnkeová.
Místopředsedkyně pro server přiznala, že zpráva na ni působí "hrozně." Překvapena ale prý není. "Koneckonců dostáváme v Evropském parlamentu jako poslanci průběžné zprávy. Protože jsem byla ministryní ve švédské vládě, vím o tom, jak Rusko a Putinovi agenti pracují a že mají sítě všude," uvedla.
Německá politička a bývalá europoslankyně Rebecca Harmsová, která byla v letech 2010 až 2016 předsedkyní frakce, zjištění vnímá i jako vlastní selhání. Lituje, že se jí nepodařilo přesvědčit stranické kolegy, aby lotyšskou političku z frakce vyloučili.
"Straníci v tomto případě více důvěřovali člence financované Putinem, která znovu a znovu podporovala diktátory, válečné zločiny a zločiny proti mezinárodnímu právu, než mně a mé údajné rusofobii," prohlásila.
