Canberra - Více než polovina světové populace bude do roku 2050 krátkozraká. Tvrdí to alespoň nová australsko-singapurská studie publikovaná v odborném časopise Ophtalmology.
Miliarda lidí přitom oslepne úplně, tvrdí vědci z australské univerzity v New South Wales a z Eye Research Institute v Singapuru. Pro účely výzkumu prozkoumali přes 145 studií, které vyšly po roce 1995.
Ty ukázaly, že počet krátkozrakých ve světě už nyní razantně vzrostl. Zatímco před patnácti lety byla postižena přibližně miliarda lidí, v roce 2050 by se postižení mělo týkat přibližně čtyř miliard.
V některých regionech na zemi je krátkozrakost už teď rozšířena mnohem silněji než jinde. Nejvíce postižena bude i nadále oblast východní Asie.
Na vině jsou podle vědců tamější školy, v nichž děti už v brzkém věku nadměrně používají elektronické přístroje. Právě namáhání očí při práci s elektronikou je hlavním spouštěčem onemocnění, uvádí studie.
Podle autorů by měl být kladen větší důraz na prevenci. Pravidelné roční prohlídky mohou zamezit předčasnému výskytu krátkozrakosti. Důležité je odhalit nemoc včas, aby mohla být brzy zahájena léčba.
"Musíme zajistit, aby děti pravidelně chodily na prohlídky k očnímu lékaři," zdůraznil v listu Die Welt spoluautor Kovin Naidoo z Brien Holden Vision Institute, který je přesvědčen, že zvláštní péče by měla být věnována dětem. V každém případě musí jít na výzkum více peněz, míní vědci.
Krátkozrakost (myopie) je oční vada, při které se paprsky světla usměrněné čočkou sbíhají už před sítnicí, a na sítnici v důsledku toho nevzniká ostrý obraz. Pacient pak špatně rozeznává vzdálené předměty. Krátkozrakost může doprovázet zelený i šedý zákal, onemocnění sítnice nebo makulární degenerace (zhoršování zraku věkem vedoucí až k oslepnutí). Lidské oko přitom bývá k postižení nejnáchylnější mezi šestým a osmnáctým rokem života.
V Dánsku, ve Finsku, ve Velké Británii, v Irsku, na Islandu, v Itálii a v Nizozemsku odborníci vedou statistiku slepých lidí i lidí trpících očními vadami. Podle WHO se v uvedených zemích od roku 1990 do roku 2002 počet zrakově postižených zvýšil o alarmujících osmdesát procent.
Důležitá je změna životního stylu. Děti by podle vědců měly trávit více času venku a omezit používání elektroniky zatěžující jejich zrak na minimum.
