Praha - Podle průzkumu společnosti Harris Interactive z minulého měsíce byl Barack Obama nejoblíbenějším světovým politikem v Itálii, Francii, Německu a Velké Británii. V prosincovém průzkumu společnosti STEM ho příznivě hodnotilo 83 procent Čechů, mnohem více než jakéhokoliv domácího politika. .
V úterý začne nový americký prezident své první evropské turné od příchodu do Bílého domu a ve vzduchu visí otázka, zda bude schopný z této popularity při jednáních se svými partnery něco vyzískat.
Jeho republikánský konkurent z prezidentských voleb John McCain označoval Obamovu zahraniční politiku upřednostňující diplomatická jednání před vojenskou konfrontací za naivní a mnozí komentátoři se domnívají, že prezident může už teď v Evropě narazit.
Pokud se vrátí ze svého prvního zahraničního turné s prázdnýma rukama, bude to vodou na mlýn právě takových kritiků.
Obama v Evropě
31. března - Obama přijíždí do Londýna
1. dubna - setkání s ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem a čínským prezidentem Chu Ťin-tchaem
2. dubna - summit skupiny G20 v Londýně a audience u britské královny Alžběty II.
3. dubna - bilaterální setkání s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym a německou kancléřkou Angelou Merkelovou
3. a 4. dubna - summit NATO ve Štrasburku a Kehlu
4. a 5. dubna - summit EU v Praze
6. dubna - Obama na státní návštěvě Turecka
Přišel čas...
„Otázkou pro Obamu je, jak páku své popularity promění v opravdové konkrétní výsledky," citovala agentura Bloomberg Reginalda Daie z Centra pro bezpečnost a mezinárodní studia (CSIS) ve Washingtonu. „Říkal, že chce obnovit americké vedoucí postavení ve světě. Pak tu má to správné místo a čas to učinit."
Evropa zvolení Baracka Obamy, který se během své nadcházející cesty podívá do Londýna, Paříže, Berlína, Prahy a Ankary, nadšeně přivítala. Aplaus vzbudilo i jeho oznámení, že bude mluvit s Íránem a uzavře neoblíbenou věznici na základně v Guantánamu. V poslední době však vycházejí na povrch spíše transatlantické rozbroje.
„Líbánky skutečně mohou být pryč. Především pro ně však nebyl nikdy důvod," řekl Aktuálně.cz přední český neokonzervativec a ředitel Občanského institutu (OI) Roman Joch. „Obama byl vnímán jako velký anti-Bush. Evropané ho ale špatně četli a dosazovali si do něj své vlastní významy."
Dluhy a balíčky
Až donedávna se jako hlavní sporné území profiloval Afghánistán a zda Evropa splatí své dluhy a pošle do země další vojáky. V poslední době je to však především způsob řešení finanční a hospodářské krize.
Barack Obama je pro pokračování mohutných stimulačních balíčků, kontinentální Evropa je proti tomu a někde uprostřed stojí britský premiér Gordon Brown, který se profiluje jako sjednotitel, jehož názor na věc je však v posledních dnech stále méně čitelný.
Vůbec nejostřeji přitom vystoupil proti návrhům USA premiér tradičního amerického spojence, České republiky. Mirek Topolánek coby předseda Rady EU před poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku minulý týden označil americký přístup za „cestu do pekel" a vysloužil si tak skřípění zubů na obou stranách Atlantiku.
Jásali však mnozí novináři, kteří ocenili Topolánkovu upřímnost. Například podle deníku Washington Post projev „podtrhl fundamentální rozdíly, které přetrvávají mezi USA a evropskými zeměmi ohledně toho, jak nejlépe reagovat na globální finanční krizi."
Charisma i požadavky
„Nadšení z Obamy zde bylo spíše na úrovni občanů EU. Evropské představitele může návštěva spíše znepokojovat, protože Obama kromě svého charismatu přiveze také seznam požadavků," řekl Aktuálně.cz Pavel Přikryl z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).
„Obama sice zdůrazní, že jsme kamarádi, ale bude také mnoho chtít," myslí si. „Administrativa USA tak může nakonec podlehnout jisté deziluzi, zase si ale nemyslím, že by byli tak idealističtí, že by nevěděli, jak to v Evropě chodí."
Vedle schůzek s evropskými představiteli se americký prezident také setká se svým ruským a čínským protějškem Dmitrijem Medveděvem, respektive Chu Ťchin-tchaem. S Medveděvem by měl v Londýně podepsat deklaraci o nové smlouvě o snížení počtu jaderných zbraní.
