Londýn - Afghánský policista v úterý zabil pět britských vojáků a potvrdil tak, že letošek je pro britskou armádu tím nejkrvavějším rokem za téměř třicet let.
V Afghánistánu letos zahynulo 92 příslušníků britských jednotek. Jeden voják dále zahynul na základně v Basře v Iráku a dva byli v březnu zastřeleni teroristy v Severním Irsku.
Na počátku července zemřel v boji také nejvýše postavený britský důstojník za posledních téměř třicet let. Jednalo se o podplukovníka Colonela Ruperta Thorneloeho, velitele Prvního velšského hlídkového batalionu.
229 mrtvých
Podle statistik ministerstva obrany citovaných deníkem Independent byl pro armádu Spojeného království dosud nejkrvavějším rokem posledních desetiletí rok 2007, kdy při válečných operacích zahynulo 89 britských vojáků.
Mezi říjnem 2001 a prosincem 2005 zemřelo v Afghánistánu jen pět příslušníků britských ozbrojených složek. Pak se začal jejich počet prudce zvyšovat - 39 (2006), 42 (2007) a 51 (2008).
Celkem jich v Afghánistánu od počátku invaze v říjnu 2001 zemřelo 229.
Počet mrtvých Britů v Afghánistánu brzy zřejmě dosáhne statistik Falklandské války, která byla tou poslední vybojovanou na britském území a také poslední vedenou po „starém" způsobu - tedy jako střet dvou přibližně stejně velkých armád.
Válka o Falklandy
Válka o Falklandy - či v argentinském podání Malvíny - vypukla v dubnu 1982 a stala se posledním záchvěvem argentinské junty, která se po následné porážce zhroutila a připravila půdu pro návrat demokracie.
Kromě Falkland se bojovalo také o dvě malá a ještě odlehlejší souostroví Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy v blízkosti Antarktidy.
Falklandy, které se nacházejí přibližně 480 kilometrů východně od argentinského pobřeží a jsou o něco menší než Černá hora, byly objeveny roku 1592 britských mořeplavcem Johnem Davisem, poté se staly francouzskou a španělskou kolonií. Roku 1820 je obsadila Argentina, o třináct let později Britové.
Argentinská junta se již dlouho snažila odvést pozornost od domácích problémů směrem k nějakému zahraničnímu vojenskému dobrodružství. Argentinská ekonomika se hroutila a vláda vedla takzvanou "špinavou válku" proti levici, ve které zahynulo přibližně 30 tisíc lidí.
První volbou byla válka s Chile o ostrovy při vstupu do průlivu Beagle v Ohňové zemi. Konflikt roku 1978 nakonec zhatilo špatné počasí a poté zásah papeže, který obě katolické země donutil ke smíru.
Argentina proti Británii
Místo poměrně slabé Chile tak nakonec junta vyzvala mnohem silnějšího protivníka a 2. dubna 1982 se argentinské námořnictvo vylodilo na Falklandech a na Jižní Georgii, které se mu podařilo bez většího odporu obsadit.
Většina Argentinců se i nyní domnívá, že ostrovy patří Británii neprávem a junta byla na počátku falklandské kampaně oslavována.
Nacionalistické nálady však argentinský útok vzbudil také ve Velké Británii a 5. dubna vypluly do jižního Atlantiku britské síly pod vedením letadlových lodí HMS Invincible (R05) a HMS Hermes (R12) z Portmouthu.
Přes obtížnost vedení války na ostrovech vzdálených téměř třináct tisíc kilometrů od britských břehů slavilo nakonec loďstvo Spojeného království úspěch a Argentina 14. června kapitulovala.
V bojích zahynulo 255 britských a 649 argentinských vojáků a tři falklandští civilisté.
