Washington/San Jose/Tegucigalpa - Honduraský pat po nedávném armádně-parlamentním puči proti prezidentovi Manuelu Zelayovi se posunul o krůček vstříc ke svému řešení. Zelaya se v úterý sešel s americkou ministryní zahraničí Hillary Clintonovou a přijal její návrh, aby jako prostředník v současné krizi fungoval kostarický prezident Óscar Arias.
Arias je v regionu velice respektovanou figurou. Poprvé byl prezidentem Kostariky v letech 1986 až 1990, své druhé funkční období odstartoval v roce 2006. Za své úsilí ukončit občanské války v Guatemale, Nikaragui a El Salvadoru byl roku 1987 vyznamenán Nobelovou cenou míru.
Ledy se pohnuly
Prvním signálem hýbajících se ledů je už to, že oba současní honduraští prezidenti přislíbili zúčastnit se čtvrteční schůzky, které bude v Kostarice předsedat právě Arias. Pozice, které zaujímají Zelaya a jeho nástupce ve funkci, bývalý předseda parlamentu Roberto Micheletti, jsou však zatím zcela rozdílné.
Zatímco svržená hlava státu považuje své právo na prezidentské křeslo za nezpochybnitelné, Micheletti Zelayův návrat odmítá.
„Nejde o jednání, jde o plánování ochodu vedoucích pučistů," tvrdí Zelaya. „Nebudeme jednat, budeme mluvit, protože naším cílem je mír a klid v Hondurasu," prohlásil na úterní tiskové konferenci naopak Micheletti, který stále slibuje nechat Zelayu v případě jeho návratu do země zatknout.
Kroky obou rivalů nicméně svědčí o tom, že si uvědomují, že nynější pat nemůže pokračovat donekonečna. Novou honduraskou vládu zatím neuznal žádný stát, regionální i celosvětoví lídři puč odsoudili a Organizace amerických států (OAS) dokonce pozastavila Hondurasu členství, což se stalo poprvé od roku 1962, kdy byla takto potrestána Kuba.
Naopak Zelaya přes obrovskou mezinárodní podporu nemá žádné skutečné páky, které by ho dostali zpět k moci. To se ukázalo v neděli, kdy se pokoušel vrátit do Hondurasu, ale jeho letadlo nemohlo přistát kvůli vojáky zablokované ranveji na letišti v hlavním městě Tegucigalpě.
Puč kvůli ústavě
Důvodem vojenského puče podporovaného Nejvyšším soudem i honduraským parlamentem byla Zelayova snaha uspořádat právně nezávazné lidové hlasování o tom, zda reformovat honduraskou ústavu z osmdesátých let, která podle svrženého prezidenta upřednostňuje zájmy bohatých elit nad prospěchem chudého obyvatelstva.
Zelayovi kritici nicméně tvrdí, že skutečným cílem prezidenta bylo přepsat ústavu tak, aby mu dovolila více po sobě jdoucích funkčních období a Zelaya tak mohl znovu kandidovat ve volbách, které byly naplánovány na konec letošního listopadu.
Nezávazné lidové hlasování bylo označeno Nejvyšším soudem za protiústavní, prezident se však jeho rozhodnutím řídit odmítl. Následně byl odstaven od moci armádou, kterou naštval také odvoláním dvou vojenských velitelů, a v časných nedělních hodinách ještě v pyžamu byl letecky přepraven do Kostariky.
USA za demokracii
Podle USA by měl nyní veškeré aktivity koordinovat Arias a jejich výsledkem by měl být návrat Zelayi do funkce.
„Amerika podporuje návrat demokraticky zvoleného prezidenta Hondurasu, přestože je velkým kritikem politiky USA," prohlásil Obama během svého úterního projevu v Moskvě. „Neděláme to, protože bychom s ním souhlasili. Děláme to, protože respektujeme univerzální princip, podle kterého jsou to lidé, kdo si mají vybrat svého vůdce, ať už je to vůdce, se kterým souhlasíme, či nikoli."
Zelaya, který do prezidentského křesla usedl v lednu 2006, pochází - stejně jako Micheletti - ze středopravicové Liberální strany. Bohatý rančer a obchodník se dřevem se však sblížil s venezuelským prezidentem Hugem Chávezem a začal propagovat levicovou politiku. Podle jeho kritiků však jde na rozdíl od Cháveze spíše o rétoriku a neleží za ním skutečné činy.
