Brusel – Krajně pravicové strany, které jdou do Evropského parlamentu pod heslem "zničme příšeru Evropskou unii, abychom zachránili Evropu", nevytvoří společnou frakci.
Propásly termín, který vypršel dnes. Hlavní postavy této části názorového spektra – Marine Le Penová z francouzské Národní Fronty a Nizozemec Geert Wilders – přiznaly nezdar.
Jak volily země EU
GRAFIKA Výsledky voleb do Evropského parlamentu. Po zemích
Seznamte se s výsledky eurovoleb v jednotlivých státech. V grafice najdete procentuální výsledek jednotlivých stran i počet europoslanců.
Mapa ukazuje, která frakce Evropského parlamentu získala v dané zemi nejvíce hlasů.
Vytvoření frakce je důležité. Její členové získávají větší vliv, více peněz nebo více času u řečnického pultu v parlamentu. Frakce ale musí mít nejméně pětadvacet europoslanců z minimálně sedmi zemí.
Což se politikům, kteří se prezentují hlavně odporem k současné podobě Evropské unie a odmítáním imigrace, nezdařilo.
"Nechci mít frakci za jakoukoliv cenu," poznamenal k tomu Geert Wilders, šéf nizozemské Strany pro svobodu.
"Není to katastrofa. Naší vlasteneckou povinností je bránit Francii a Francouze," uvedl generální tajemník Národní fronty Florian Philippot.
Le Penová a Wilders dali dohromady poslance jen z pěti zemí. Kromě jejich stran ještě rakouské Svobodné (FPÖ), italskou Ligu severu a belgický Vlámský blok.
Problém vznikl kolem spolupráce s polskými extremisty z Kongresu nové pravicové strany. Šéf tohoto seskupení Janusz Korwin-Mikke se prezentuje ostře antisemitskými a misogynskými výroky (tvrdí, že ženy by neměly mít volební právo).
Adam Černý o euroskepticích
Evropě bude dál vládnout velká koalice lidovců a socialistů, říká v rozhovoru pro Drtinová Veselovský TV komentátor Hospodářských novin Adam Černý.
"Není jasné, jak budou evropské protestní skupiny dál spolupracovat," tvrdí.
Zatímco Le Penová byla ochotná se s ním spojit v zájmu vytvoření frakce, Wilders to označil za "most do příliš velké dálky".
Euroskeptické a protipřistěhovalecké strany různých zemí dělí velké rozpory a vzájemné antipatie. Národní fronta Le Penové odmítla spolupráci se stranami, jejichž ideologie je blízká nacismu: s maďarským Jobbikem a řeckým Zlatým úsvitem.
Britský euroskeptik Nigel Farage a jeho Strana nezávislosti Velké Británie (UKIP) odmítají Národní frontu kvůli antisemitským výrokům některých členů, například bývalého předsedy Jeana-Marie Le Pena. To ostatně vadí i Wildersovi, který je naopak známý jako velký sympatizant Izraele (v názorech na Blízký východ a islám se Nizozemec víceméně shoduje s českým prezidentem Milošem Zemanem).
Strana nezávislosti Velké Británie svoji euroskeptickou frakci vytvořila. Má 48 europoslanců. Patří do ní například italské Hnutí pěti hvězdiček komika Beppe Grilla a politici ze Švédska, Litvy, Lotyšska. Dále jedna přeběhlice z francouzské Národní fronty a předseda české Strany svobodných občanů Petr Mach.
Alternativa pro Německo se přitom rozhodla pro členství ve frakci Evropští konzervativci a reformisté, kde je britská Konzervativní strana nebo česká ODS. Alternativa pro Německo odmítá euro a chce návrat k německé marce. Ke konzervativcům se přimkla i Dánská lidová strana, o jejíž přízeň se rovněž ucházela Le Penová.
Odpůrci současné podoby Evropské unie tak budou výrazně roztříštěni, a tím i oslabeni.
