Nikósie - Vítězem dnešních parlamentních voleb v Řeky obývané části ostrova Kyprbude zřejmě pravicové Demokratické shromáždění (DISY), které podporuje nynější hlavu státu. Do parlamentu se zřejmě poprvé dostane i krajně pravicová strana.
Po sečtení zhruba 75 procent hlasů má DISY 31 procent a druhá levicová Pokroková strana pracujícího lidu (AKEL) 25,6 procenta. Vyplývá to z údajů zveřejněných volební službou ministerstva vnitra.
DISY podporuje současného prezidenta Nikose Anastasiadise a jeho snahy o znovusjednocení ostrova etnicky rozděleného desítky let. Nové složení parlamentu ale nijak neovlivní vládu, protože tu v kyperském prezidentském systému sestavuje hlava státu.
Krajně pravicová nacionalistická strana ELAM, která je blízká řecké straně Zlatý úsvit, zatím získala 3,78 procenta. Pokud si tento podíl udrží, získá strana nejméně jedno křeslo v parlamentu. Aby se strana dostala do parlamentu, musí získat nejméně 3,6 procenta hlasů.
Volby jsou považovány za důležitý test pro stávajícího konzervativního prezidenta Anastasiadise, který je v úřadu od roku 2013. Loni obnovil jednání se zástupci Severokyperské republiky, jejichž cílem je znovusjednocení rozděleného ostrova.
Dnešní volby jsou také první od roku 2013, kdy Kypr požádal o mezinárodní záchranný úvěr. Země se dostala do problémů kvůli svému bankovnímu sektoru, který měl silné napojení na Řecko. Dohodu provázely přísné podmínky, včetně zabavení části vkladů v kyperských bankách a redukce přebujelého bankovního sektoru.
Kypr je rozdělen od turecké invaze z července 1974, kdy Ankara vyslala do severní třetiny ostrova vojska v reakci na pokus o převrat nacionalistických kyperských Řeků. Ti chtěli připojit Kypr k Řecku. Kypr je nyní členským státem EU, ale fakticky jde jen o jižní, řeckou část ostrova, zatímco severní republiku s převážně tureckým obyvatelstvem uznává jen Turecko.
Svůj hlas mohlo odevzdat celkem 540 000 lidí, kteří žijí v řecké části Kypru. Severní část ostrova si volí vlastní vládu.
Míra neúčasti ve volbách překročila 30 procent, a je tak jedna z nejvyšších od založení Kyperské republiky v roce 1960. Vysoká neúčast se očekávala a politici opakovaně vyzývali voliče, aby uplatnili své demokratické právo. Účast ve volbách je ze zákona povinná, v posledních letech je však postup vůči těm, kteří se nezúčastní voleb, uvolněný.
