Bern / Brusel - "Přelomový výsledek, jehož důsledky nelze odhadnout." Tak hodnotí nedělní referendum ve Švýcarsku tamní novinář Peter Blunschi ze serveru Watson.ch.
V jediné větě tak shrnul, jak moc je den starý verdikt švýcarských voličů zásadní. A proč ho nahlas kritizuje celá Evropa.
Hlasování o "masovém přistěhovalectví", které těsně vyhráli švýcarští nacionalisté (hlas jim dalo 50,3 procenta voličů), snese srovnání s rozhodnutím Švýcarů z roku 1992. Tehdy odmítli vstup Švýcarska do Evropského hospodářského prostoru (EHP).
Aby malá, na vývoz orientovaná švýcarská ekonomika zmírnila ztráty, které z "ne" plynuly, vyjednala tamní vláda s EU v 90. letech bilaterální dohody. Přístup na evropský vnitřní trh je totiž pro Švýcary klíčový - jen do německé spolkové země Bádensko-Württembersko proudí tolik švýcarského zboží jako do Spojených států.
"Na oplátku muselo Švýcarsko umožnit volný pohyb osob," připomíná Peter Blunschi. Až země volný pohyb omezí, musí počítat s evropskou odvetou.
"Budoucnost vztahu (Švýcarska) s Evropskou unií je stejně nejasná, jako byla po 'ne' vstupu do EHP," tvrdí.
Odpověď EU
Švýcarská vláda teď má tři roky na to, aby obnovila kvóty pro cizince, kteří v zemi pracují. Kromě toho musí zajistit, aby při obsazování volných pracovních míst dostávali přednost vždycky Švýcaři.
Ani Brusel ale nezahálí. Jak píše německý server Spiegel Online, Unie už plánuje, jak na výsledek švýcarského referenda zareaguje.
"Nemůžeme ho jen tak bez odporu přijmout," řekl deníku Kölner Stadt-Anzeiger šéf zahraničního výboru Evropského parlamentu Elmar Brok. Pokud chce Švýcarsko zůstat součástí evropského vnitřního trhu, musí umožnit volný pohyb pracovních sil, upozorňuje vlivný europoslanec.
"(Výsledek referenda) způsobí Švýcarsku mnoho potíží", řekl už v neděli večer v televizi ARD i německý ministr financí Wolfgang Schäuble.
Hrozba z Paříže
Proti zavedení kvót pro cizince nejvíc protestují vlády zemí, které se Švýcarskem sousedí. Nelíbí se Německu, Francii ani Lucembursku.
Zřejmě nejostřejší reakce přišla z Paříže.
"Je to špatná zpráva pro Evropu," nechal se slyšet francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius. "Naše vztahy se Švýcarskem přehodnotíme," řekl v rozhovoru pro stanici RTL.
Francouzů ve Švýcarsku žije a pracuje 104 000, Němců dokonce kolem 300 000.
Zaměstnáni jsou hlavně jako lékaři, manažeři nebo vědci. "Také však jako číšníci, což v oblastech používajících švýcarskou němčinu občas vyvolává kousavé dotazy, zda se 'nyní smí objednávat jen ve spisovné němčině'," napsala před časem agentura DPA.
Pochvala od euroskeptiků
Přesto se i v Německu najdou tací, kteří Švýcary za referendum chválí. Byť bylo podle komentátorů namířeno primárně proti Němcům.
Pomyslné uzavření závory hraje před blížícími se evropskými volbami do karet hlavně těm, kteří chtějí evropskou integraci zastavit a na boji s cizinci stavějí svou předvolební kampaň.
"Nezávisle na obsahu švýcarského referenda je třeba i v Německu vytvořit takový imigrační zákon, který stojí na kvalifikaci a schopnosti přistěhovalců se integrovat," prohlásil v pondělí šéf euroskeptické Alternativy pro Německo (AfD) Bernd Lucke.
Švýcarsko je podle něj dobrým příkladem, jak by takový model mohl vypadat.
Aplaudují i další evropští pravicoví populisté a euroskeptici - Francouzka Le Penová, Rakušan Strache či Nizozemec Wilders.
Strach ze vzdělané konkurence
Ve Švýcarsku žije odhadem skoro 1,9 milionu cizinců, kteří tvoří skoro 24 procent obyvatelstva.
Každý rok jich navíc podle statistik přibývá.
"Silná migrace tu působí konkrétní problémy," vysvětluje novinář Blunschi, proč nakonec většina Švýcarů hlasovala pro omezení přistěhovalectví. "V městských aglomeracích je málo volných bytů, ulice a vlaky jsou čím dál plnější."
Dřív jezdili do Švýcarska hlavně cizinci bez kvalifikace, kteří dostávali práci, o níž tu nikdo nestál. V posledních letech ale do země proudí hodně vzdělaných lidí, kteří se Švýcary bojují i o ta nejlepší pracovní místa.
"Právě to vede k obavám ze mzdového dumpingu a ztráty práce," uzavírá Peter Blunschi.
