Londýn/Moskva (Od naší spolupracovnice) - U londýnského soudu si ruští miliardáři, označovaní za oligarchy, vyřizují účty z dávné minulosti.
S nejbohatším Rusem Olegem Děripaskou se nyní soudí Michail Černoj, který žije trvale v Izraeli. Žádá po něm více než 1,6 miliardy liber za údajné partnerství ve společnosti Russkij aljuminij (Ruský hliník) v době divokého postsovětského kapitalismu.
Britská justice se kvůli tomu musí vypořádat s pojmy ruského podsvětí jako "střecha" či "kriminální autorita". Ruské mafiózní praktiky tam ovšem nejsou na pořadu dne poprvé.
Podle Děripaskova advokáta Černoj nikdy nebyl oligarchovým partnerem, ale pouze od něj vymáhal výpalné. Při jednom z prvních červencových stání tvrdil, že to byl zločinec, který své jmění vybudoval díky kriminálním stykům. "Byl ´střechou´ hliníkového závodu," uvedl obhájce Thomas Beazley s odkazem na ruský pojem "kryša".
Tento slangový termín museli londýnskému soudu vysvětlovat před časem také advokáti dalších dvou ruských oligarchů Borise Berezovského a Romana Abramoviče, kteří se usadili v Londýně.
"Kryša", tedy jakási ochrana, byla v 90. letech minulého století nedílnou součástí začínajícího ruského byznysu. Tuto činnost provozovaly organizované zločinecké skupiny, které se specializovaly na "racket", neboli nelegální vybírání výpalného. Advokát tvrdí, že tuto pochybnou praktiku "zlomil" teprve nynější ruský prezident Vladimir Putin.
Právě tím se podle Děripaskových obhájců zabýval Černoj jako "korunovaný" vládce podsvětí.
Jelcinův trenér
Advokáti izraelského podnikatele ovšem tvrdí, že jejich klient Děripaskovi pomohl vybudovat byznys v době, "kdy neměl co jíst" a za to si jeho někdejší "ochránce" dělá nárok na 20 procent jedné z nejbohatších ruských společností. Svého času údajně do sibiřského závodu investoval stamiliony.
To však žalovaná strana odmítá s tím, že Černoj nebyl žádný podnikatel, ale bandita pocházející z uzbeckého Taškentu, který propojil ruskou a uzbeckou mafii. Vlivu prý dosáhl korumpováním státních úředníků a vymáháním výpalného.
Mezi jeho vlivné moskevské přátele například patřil tenisový trenér bývalého ruského prezidenta Borise Jelcina. Právě do jeho rodiny se ovšem později Děripaska přiženil, když si vzal dceru Jelcinova zetě. Ještě předtím byl mezi několika vyvolenými, kterým tehdejší kremelský šéf velkoryse rozdal po rozpadu SSSR státní majetek.
Černoj zažaloval Děripasku už v roce 2006 za to, že se současný "aluminiový král" údajně podvodem zmocnil jeho byznysu, na němž se prý kdysi dohodli právě v Londýně. Podle oponentů se ovšem tehdy začínající podnikatel stal terčem kriminálních "autorit", s nimiž musel kvůli obavám o život podepsat "smlouvu o spolupráci". Černoj tak podle něj obdržel od Děripasky 250 milionů dolarů jako odstupné.
Požadavek na další "výpalné" žalovaný považuje za nehorázný. Soud začal v červenci a další stání by mělo být v září. Po Černojovi je ovšem vyhlášeno mezinárodní pátrání na žádost Španělska, které jej viní z pokusu o "proprání" čtyř milionů eur prostřednictvím ruské mafie.
Jako Abramovič s Berezovským
Nynější soudní proces připomíná podle rozhlasové stanice BBC "vyřizování účtů" mezi Abramovičem a Berezovským, kteří se v Londýně soudí už několik let. Také v jejich případě se na půdě britské justice mluví o "kryše".
Berezovskij, který byl svého času označován za "šedou eminenci" Kremlu, současné kremelské vedení z Ruska vypudilo. Nyní tvrdí, že jej Abramovič na Putinův pokyn obral o výhodný byznys. Abramovič, považovaný za kremelského spojence, se ovšem snaží dokázat, že jeho oponent byl pouze "střecha". V procesu s Děripaskou by měl svědčit v jeho prospěch.
Pozorovatelé připomínají, že 44letý Děripaska, jehož majetek britský tisk odhaduje na 11 miliard liber, využívá u soudu Abramovičovu taktiku, když se brání obvinění, že se zmocnil byznysu bývalého společníka. Také tvrdí, že nešlo o "partnera", ale o "střechu". Komentátoři míní, že to škodí reputaci Ruska ve světě.
Podle analytičky z ruské banky Alfabank Natalji Orlovové vyřizování účtů mezi ruskými oligarchy negativně ovlivňuje investiční klima v Rusku. "Je to patrné zejména, když se soudy konají v zahraničí. Jsou otevřenější a více se o tom píše. Vzájemná obviňování vytváří negativní dojem o podnikání v Rusku v 90. letech a neprospívá to ani nynějšímu investičnímu image," míní. Přestože to narušuje i pověst samotných podnikatelů, nezdráhají se navzájem "kydat hnůj".
Kellnerova ruská bitva
Stín na podnikatelské aktivity vlivného oligarchy hodil i český miliardář Petr Kellner, který se s ním soudil kvůli pojišťovně Ingosstrach. Před čtyřmi léty jej obvinil z "rozmělnění" jeho podílu ve výši 38,5 procenta, který společnost PPF Investments odkoupila od Děripaskova společníka Alexandra Mamuta. Zaplatila za ně v přepočtu sedmnáct miliard korun.
Kellner tehdy podle ruského časopisu Forbes tvrdil, že uvěřil Děripaskově "čestnému slovu". Ten ho však prý podvedl. Kellnerova společnost PPFI se jako minoritní akcionář nemohla účastnit valných hromad a neměla přehled o investicích a výnosech.
Boj o svou účast v Ingosstrachu Kellner sice díky soudům vyhrál, avšak dosud prý nemá přístup k rozhodování. Zástupci PPF Investment mluví v této souvislosti také o nechvalně proslulých praktikách z 90. let.
Před zahájením londýnského procesu Děripaska, jenž je majitelem společnosti Bazovyj element a En+ Group, řekl, že se chce očistit od pověstí o "gangsterském" původu svého majetku. "Náš příběh z 90. let je prezentovaný jako válka gangů. Pomocí tohoto případu ale dokážeme, jaký boj jsme svedli, abychom očistili byznys," uvedl podle listu The Times.
V rozhovoru pro BBC pak připustil, že Michail Chodorkovskij, který je už téměř deset let vězněn za údajné finanční podvody, a jehož nahradil v čele žebříčku nejbohatších Rusů, byl potrestán "příliš přísně". Zároveň prohlásil, že netouží po žádných změnách či reformách v Rusku.
