V Řecku se loni změnila vláda. Levicovou Syrizu nahradila po volbách konzervativní strana Nová demokracie premiéra Kyriakose Mitsotakise. Ta hranici otevřít nechce. Naopak k ní posílá vojáky a policisty, kteří lidem z turecké strany brání přejít.
Přesto se od neděle podařilo zhruba tisícovce migrantů přeplout na člunech Egejské moře a přistát na některém z řeckých ostrovů, uvedla řecká policie.
Ředitel české pobočky Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek řekl serveru Aktuálně.cz, že má dokonce informace o svážení migrantů přímo tureckými úřady. "Turci organizovaně svážejí lidi na hranici v autobusech a nutí je přecházet. Vozí je například z Istanbulu přímo před přechody do Řecka. Neuvěřitelné je, že v tureckých televizích vystupují převaděči, kteří vyzývají lidi, aby využili toho, že turečtí vojáci nehlídají hranice, a vydali se na cestu," tvrdí Rozumek.
Na internetu zveřejnil své rozhodnutí nabídnout migrantům autobus až na hranici například Tanju Özcan, starosta města Bolu, které leží východně od Istanbulu. Řekl, že dá k dispozici na trasu dlouhou 550 kilometrů tolik autobusů, kolik bude potřeba, informovala televize Euronews.
Podle řeckého listu Kathimerini turečtí vojáci také rozdávají lidem nástroje, kterými mohou vyřezat díry v plotech a dostat se na řecké území.
Turecký prezident Recep Erdogan navíc obvinil řecké pohraničníky, že zastřelili dva migranty a dalšího postřelili. Atény to popřely s tím, že na řecké straně hranice nikdo nestřílel. Policisté několikrát použili proti davu slzný plyn, běženci na druhou stranu házeli kameny.
Změna v řeckém postoji
"Takzvaná balkánská trasa z roku 2015 je zavřená pro ty, kdo nemají peníze. Lidé, kteří je mají, s pomocí převaděčů nějakým způsobem projdou," vysvětluje Rozumek. "Změna řeckého postoje oproti roku 2015 je daná tím, že tehdy žadatelé o azyl pokračovali dál a nehromadili se v Řecku. Teď ale dál nejdou, zůstávají uváznutí na řeckých ostrovech, a to Aténám vadí. Proto tam posílají vojáky a policisty, aby jim ve vstupu do Řecka zabránili," dodává.
Bulharský premiér Bojko Borisov se snažil zprostředkovat rozhovory mezi Aténami a Ankarou. V úterý však prohlásil, že Erdogan odmítl jednat s řeckým premiérem.
Většina lidí hromadících se podél hranice a na pobřeží jsou Syřané, kteří už delší dobu žijí v Turecku. Nejde o uprchlíky, kteří nyní odešli z provincie Idlíb kvůli těžkým bojům a bombardování syrské armády. Řecká policie rovněž uvádí, že mezi migranty jsou i Afghánci.
V Turecku žije přes tři a půl milionu Syřanů. Turecký prezident Erdogan opakovaně tvrdí, že už není v tureckých silách se o ně starat a že pustí do Evropy každého, kdo bude chtít. V roce 2016 ale Ankara uzavřela dohodu s Evropskou unií. Turecko dostalo peníze za to, že běžence nepustí dál.
Nyní Erdogan žádá podporu USA a evropských zemí v bojích v provincii Idlíb, kde na turecké vojáky a jimi podporované syrské ozbrojené skupiny útočí syrský režim s ruskou vzdušnou podporou. Domovy v provincii Idlíb kvůli novým bojům opustily statisíce lidí, ti ale zatím zůstávají v táborech před syrsko-tureckou hranicí.
