Soul - Málokdo by očekával v Jižní Koreji, jedné ze zemí historicky nejvíce spojených s buddhismem, náboženskou polarizaci, která začne téměř ohrožovat stabilitu země.
Časy se však mění a buddhismus čelí v Jižní Koreji stále většímu tlaku křesťanských vyznání. Křesťanství se již stalo hlavním náboženstvím v zemi, pokud jde o počet jeho stoupenců, a buddhismus se propadl na druhé místo.
Nyní ze 49 milionů Jihokorejců již devětadvacet procent vyznává křesťanskou víru, k buddhismu se hlásí jen třiadvacet procent.
V Jižní Koreji navíc počet lidí vstupujících do křesťanské církve stále prudce stoupá. Tento trend je patrný v celé Asii.
Jihokorejský prezident I Mjong-bak, jenž je sám zapálený presbyterián, navíc v březnu přilil další olej do ohně, když na výzvy předáků jihokorejských protestantských církví poklekl v Soulu na jejich každoročním celonárodním setkání za přítomnosti televizních kamer.
Řád Čogje, nejdůležitější buddhistická sekta v zemi, okamžitě označil toto prezidentovo gesto za "neodpustitelné".
Dokonce i jihokorejský pravicový tisk vyzval I Mjong-baka, kterému je jinak obvykle nakloněný, aby nevystavoval své náboženské vyznání na odiv a vyhýbal se provokování té části společnosti, která nevyznává křesťanskou víru.
Křesťané drží otěže vlády
Jihokorejská ústava zdůrazňuje, že v zemi není žádné oficiální vyznání, a zakazuje vládě povyšovat jedno náboženské vyznání nad ostatní.
Buddhisté však I Mjong-baka od jeho nástupu do funkce v roce 2008 obviňují, že protežuje křesťany všude, kde to jde.
Prezident tehdy do patnáctičlenné vlády jmenoval dvanáct křesťanů a pouze jednoho buddhistu, zbývající dva se nehlásili otevřeně k žádné víře.
V létě roku 2008 I Mjong-bakova vláda rozlítila buddhisty znovu, když ministerstvo dopravy nezařadilo buddhistické kláštery do elektronických map využívajících GPS navigace.
V Soulu se od té doby konalo několik velkých buddhistických manifestací proti vládě. Té v srpnu roku 2008 se zúčastnilo podle odhadů až 200 tisíc lidí.
Řád Čogje také ve svém klášteře poskytl azyl osmi aktivistům, kteří v témže roce organizovali týdny trvající bouřlivé protesty proti rozhodnutí I Mjong-baka obnovit dovoz amerického hovězího.
Tyto demonstrace velmi otřásly prezidentovou pozicí a vedly k prudkému snížení jeho popularity.
Na konci loňského roku dokonce situace dospěla tak daleko, že řád Čogje zakázal představitelům prezidentovy Velké národní strany vstup do všech svých klášterů kvůli sporům o financování církví.
Nakonec problémy i kvůli islámu
Opat řádu Čogje odvolal tento zákaz až letos 7. června, kdy oznámil, že navzdory "náboženské protekci", kterou mají křesťané, obnoví vztahy s vládní stranou a bude se snažit o řešení problémů "prostřednictvím komunikace a otevřeného přístupu".
Buddhisté, Jihokorejci bez vyznání i někteří křesťané jsou rozzlobeni kvůli politickým kauzám, které podle jejich názoru dokládají narůstající vliv křesťanské komunity na činnost vlády.
Sem patří například snížení dotací pro program mající za cíl přivádět turisty do buddhistických klášterů a v poslední době i otázka islámských dluhopisů, takzvaných sukuk.
Jihokorejská vláda chtěla prosadit schválení zákona, kterým by majitelé těchto finančních instrumentů získali úlevy na daních. Slibovala si od tohoto kroku příliv petrodolarů z Blízkého východu a chtěla povzbudit jihokorejské firmy, aby takovéto dluhopisy vydávaly.
Křesťanské skupiny v Jižní Koreji se však proti tomuto záměru ostře postavily a návrh zablokovaly, a to s odůvodněním, že "není spravedlivé dávat daňové úlevy nějakému náboženství".
