Do klenotnice v centru Drážďan se loni v noci na 25. listopadu vloupali dva zloději zamřížovaným oknem. Do vitríny s nejcennějšími exponáty vytloukli sekerou díry a ukradli asi 20 barokních šperků. Podle tehdejších informací bulvárního listu Bild měly cennosti hodnotu až miliardy eur (22,3 miliardy Kč). Zástupci klenotnice ale trvali na tom, že hodnota odcizených věcí je nevyčíslitelná. Na dopadení pachatelů byla vypsána odměna 500 000 eur (asi 13,2 milionu korun).
V úterý brzy ráno policisté v německé metropoli prohledali osmnáct objektů včetně deseti bytů a také garáže či automobily. Podle DPA většina prohledávaných budov stojí ve čtvrti Neukölln. Razie se účastnilo asi 1640 policistů z několika spolkových zemí.
Zadrženými jsou muži ve věku od 23 do 26 let, mají německé občanství a všichni jsou příslušníky arabských rodinných klanů žijících v Berlíně. Také další dva 21letí muži, po kterých policie stále pátrá, pocházejí ze stejného prostředí známého kriminální činností.
Tři zadržené policisté obvinili z krádeže v organizované skupině a ze dvou případů žhářství. Pachatelé drážďanské krádeže, která vyvolala ve světě značnou pozornost, zapálili mimo jiné auto, v němž ujeli z místa činu. S krádeží podle dřívějšího vyjádření vyšetřovatelů souvisí také požár elektrického rozvaděče, kvůli kterému u zámku, kde je klenotnice umístěna, v době činu nefungovala pouliční světla.
Podle agentury DPA patří všech pět mužů do arabského rodinného klanu, který má na kontě i krádež stokilogramové zlaté mince z berlínského Bodeho muzea v roce 2017. V únoru za tento čin poslal soud tři muže do vězení. Mince se nikdy nenašla.
Šperky se nalézt nepodařilo
Cílem úterní akce bylo podle drážďanské prokuratury samozřejmě nalézt i ukradené šperky. Podle dosavadních informací se to ale nepodařilo. "To bychom museli mít velké štěstí, aby se rok po činu ještě našly," připustil dnes mluvčí drážďanské policie Thomas Geithner. "Naděje ale umírá poslední," dodal.
Klenotnice Grünes Gewölbe ležící v samém srdci historického drážďanského Starého Města patří k největším v Evropě a slouží k uchovávání cenných historických sbírek Saska z období od renesance až po klasicismus. Vznikla v 16. století a veřejnosti jsou její sbírky přístupné od roku 1724. Název klenotnice byl odvozen od původního malachitového nátěru její klenby.
