Loni byl v New Yorku spolu se dvěma Američany obžalován z uplácení vysokých státních činitelů Ázerbájdžánu s cílem vstoupit do tamní kuponové privatizace a získat rozhodující podíl v ropném průmyslu a v říjnu byl zatčen na Bahamách. Tam se již devět měsíců jedná o tom, zda bude Kožený vydán ke stíhání do USA.
Sedmadvacet bodů obžaloby
Obžaloba má celkem 27 bodů a je vznesena kromě Koženého proti americkým občanům Frederiku Bourkemu mladšímu a Davidu Pinkertonovi. Dvanáct bodů obžaloby se u Koženého týká porušení zákona o korupčních praktikách v zahraničí, který zakazuje americkým občanům a společnostem přímo, či nepřímo skrze prostředníka, kterým byl v daném případě Kožený, podplácet zahraniční státní činitele.
V dalších šesti bodech jde o porušení zákona, podle něhož je nezákonné cestovat nebo využít jiných sítí mezistátního styku s úmyslem porušit zákon. Ve čtyřech bodech je viněn z praní špinavých peněz.
Pokud budou obžalovaní uznáni vinnými, mohou být odsouzeni až ke 20 letům vězení za praní špinavých peněz a k pěti letům vězení za každý bod obžaloby, která je viní z porušení zákona o zákazu uplácení zahraničních činitelů.
Americké úřady byly na aktivity Koženého v Ázerbájdžánu upozorněny americkými akcionáři jeho společností, kteří se cítili být podvedeni poté, co Ázerbájdžán ustoupil od původních plánů prodat nejlukrativnější státní ropnou společnost SOCAR. Kožený
jim slíbil tučné zisky z koupě privatizačních kuponů této společnosti, jichž se ale nikdy nedočkali.
Americká kauza Azergate
"Azergate", jak je americká kauza Koženého nazývána, začala celkem idylicky. Ve své luxusní vile v coloradském Aspenu Kožený pořádal bombastické večírky a začal se seznamovat s místní smetánkou. Postupně nalákal protřelé americké finančníky, aby mu svěřili miliony dolarů na investici do Ázerbájdžánu. Celkem se mu podařilo nashromáždit 450 milionů dolarů a část této částky investoval prostřednictvím svých společností Oily Rock Group a Minaret Group do kuponů a opcí v ázerbájdžánském ropném průmyslu.
Hlavním cílem byla ropná společnosti SOCAR. Podniky v ropném průmyslu mohly být privatizovány pouze se souhlasem prezidenta, kterým byl tehdy Gejdar Alijev. Jeho syn Ilcham, který svého otce v roce 2003 v čele státu nahradil, byl tehdy viceprezidentem SOCAR. Kožený si investici chtěl pojistit a začal podle obžaloby rozdávat úplatky na všechny strany.
Miliony v hotovosti údajně vozil vlastním letadlem a vysokým státním úředníkům mimo jiné slíbil dvě třetiny majetku, který získá. Desítky milionů byly podle obžaloby od srpna 1997 do konce roku 1999 skutečně vyplaceny.
Podvodníci okradli podvodníka
Baku ale od původních plánů ustoupilo a z "milionových" kuponů se staly bezcenné papíry. "Podvodníci okradli podvodníka," vystihl situaci jistý činitel FBI. Kožený dokonce žádal otevřeným dopisem o pomoc tehdejšího českého premiéra Miloše Zemana, ale neuspěl. Investoři navíc viní Koženého, že nakupoval body a opce po čtyřiceti centech, ale jim je účtoval za 25 dolarů. Takto si prý přišel na více než sto milionů dolarů.
V roce 2000 Koženému, který se cítí nevinen, soud v americkém Coloradu zmrazil majetek.
Na americkou žádost zadržela finančníka bahamská policie loni 5. října jen několik hodin před tím, než byl v USA obžalován. Jeho žádost o propuštění na kauci byla zamítnuta.
