Haag - Strach z islamizace Evropy a rozdmýchávání protimuslimských nálad dopadá na úrodnou půdu. Preference nizozemské Strany pro svobodu prominentního kritika islámu Geerta Wilderse se drží na úrovni třiceti procent a pokud by se dnes v zemi konaly volby, PVV by je pravděpodobně vyhrála.

Také z toho důvodu se nizozemští liberálové a křesťanští demokraté raději dohodli s Wildersem na menšinové vládě.

Popularitu vůdce strany bezpochyby ještě zvýší soudní proces, který je v proti němu veden v Amsterdamu. Nic na tom nemění fakt, že pondělní stání bylo odročeno na neurčito.

Wilders je souzen pro své výroky, v nichž islám přirovnal k fašismu a Korán k Hitlerově Mein Kampfu. Šéf PVV, jemuž hrozí až rok vězení a pokuta sedm tisíc eur, soudu využil k tomu, aby ještě hlasitěji propagoval své hnutí.

"Svoboda projevu pro půldruhého milionu nizozemských voličů je ohrožena," napsal v neděli na twitteru. Měl tím na myslí 1,5 milionu Nizozemců, kteří dali v červnových volbách hlas jeho straně.

PVV v nich získala 15,5 procent hlasů a 24 křesel ve stopadesátičlenném parlamentu.

Nizozemští konzervativci zůstávají rozděleni

To, zda Rutteho kabinet získá v úterý důvěru parlamentu, není ovšem vůbec jisté. I s hlasy Wildersových spolustraníků má v parlamentu jen těsnou většinu jednoho poslance.

Na sobotním kongresu konzervativní Křesťanskodemokratické výzvy (CDA) hlasovalo sice 68 procent delegátů pro menšinový kabinet s liberály, dva poslanci ale oznámili, že se rozhodnou až na poslední chvíli.

Vyslovit důvěru kabinetu, který by se musel spoléhat na podporu Wildersovy strany, zatím odmítají. Značné rozpory vyvolala perspektiva vlády, která bude v otázce zpřísnění přistěhovaleckého zákona čelit obrovskému tlaku PVV, také v řadách liberální Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVP).

Někdejší koordinátor EU pro boj s terorismem, bývalý náměstek ministra vnitra Gijs de Vries již oznámil, že stranu opouští a vstupuje do levicově liberální D66.

Proti dohodě uzavřené s Wildersem protestovala v neděli i Evropská lidová strana sdružující v bruselském parlamentu 73 formací pravého středu.

"Vyslovuji politování nad politickým vývojem (v Nizozemsku), protože může ohrozit proces porozumění, sociální kohezi a solidaritu v Evropě," citovala agentura Reuters předsedu EPP, Belgičana Wilfrieda Martense.

Přistěhovalecká vlna opadá

Wildersovu popularitu vyhnala nahoru přistěhovalecká vlna, která stihla Nizozemsko v posledních letech. A samozřejmě také strach prostých Nizozemců, že je imigranti připraví o práci.

Odborníci na demografii přitom již řadu let upozorňují na to, že vzhledem k nízké porodnosti se Evropa bez přistěhovalců neobejde. Vykonávají řadu špatně placených zaměstnání, o které místní populace zájem nemá.

Přistěhovalecká vlna navíc začíná pomalu opadat. Podle zjištění Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnitřních hranicích členských států (Frontex) klesl počet imigrantů v prvních třech měsících letošního roku oproti polednímu čtvrtletí loňska o 36 procent.

Ve srovnání s prvními třemi měsící roku 2009 se toto číslo snížilo dokonce o 39 procent.

Radikálně klesl díky protiimigračním opatřením přijatým vládami Španělska a Itálie počet běženců, kteří se pokoušeli dostat do Evropy cestou po moři.

V období od ledna do března bylo na středomořském pobřeží obou zemí úřady zadrženo pouhých 3300 osob. V roce 2008 přitom ve stejném období policie zaznamenala 33 tisíc běženců.