Řím - Italský premiér Silvio Berlusconi zřejmě prohrál bojo své politické přežití. Úterní hlasování poslanců ukázalo, že se už nemůže opřít o parlamentní většinu.
Premiér následně po schůzce s prezidentem Giorgiem Napolitanem oznámil, že podá demisi poté, co parlament schválí plán hospodářských a rozpočtových reforem.
Berlusconi ve středu zašel ještě dále, když oznámil, že v příštích parlamentních volbách už kandidovat nebude. Podle něj by mělo určitě dojít na předčasné volby, a to už začátkem února. Kandidátem pravice na premiéra by podle něj měl být Angelino Alfano, tajemník Berlusconiho strany Lid svobod.
Vlastní souboj o dodatcích k rozpočtu Berlusconi sice vyhrál, ale jen proto, že se opozice zdržela hlasování. Pro návrh se vyslovilo pouze 308 zákonodárců. Parlamentní většina v šestsettřicetičlenné Poslanecké sněmovně přitom činí 316 křesel.
Berlusconimu v posledních dnech odepřelo poslušnost hned několik poslanců vládního Lidu svobod. Podnikatelské kruhy pochybují o tom, že je premiér schopen prosadit reformy nezbytné ke snížení rostoucího zadlužení země, zatímco katolická církev kritizuje jeho ustavičné aféry.
Na to, aby Berlusconi složil funkci předsedy vlády, proto nyní naléhají i jeho nejbližší spolupracovníci a spojenci. K tomu, aby umožnil vládu pravého středu pod jiným premiérem, Berlusconiho vyzval i šéf koaliční Ligy severu Umberto Bossi.
Ten zároveň navrhl, aby se do čela kabinetu postavil tajemník Lidu svobod Angelino Alfaro.
Opozice požaduje premiérův odchod již řadu měsíců, šéf vlády byl však až doposud schopen přežít všechna hlasování o důvěře, která pravidelně spojoval s důležitými rozhodnutími kabinetu, aby dokázal, že má na své straně většinu poslanců.
"Žádám vás naléhavě, pane premiére, abyste vzal v úvahu stávající situaci a rezignoval," citovala agentura Reuters předsedu opoziční Demokratické strany Piera Luigiho Bersaniho.
Jeho formace společně s Itálií hodnot někdejšího milánského soudce Antonia di Pietra a křesťanskými demokraty se dnes v parlamentu zdržela hlasování právě z toho důvodu, aby ukázala, že Berlusconi již nemá většinu.
Záchrana Itálie by přišla EU draho
Ačkoliv Bossi chce pouze prosadit změnu na postu předsedy vlády a odmítá úřednický kabinet, předčasných voleb se neobává. S velkou pravděpodobností by je totiž znovu vyhrála pravice, protože strany na levé části politického spektra nemají pro svou nejednotnost a roztříštěnost dlouhodobě důvěru voličů.
Na pokračující agónii Berlusconiho reagují investoři tím, že prodávají italské vládní dluhopisy, a ustavičně tak vyvolávají tlak na zvýšení úroků.
Desetileté italské bondy teď mají úrok 6,74 procenta. To je o pět procent více než v případě německých obligací.
Italský dluh nyní představuje 120 procent hrubého domácího produktu, což odpovídá částce 1,9 bilionu eur. V příštím roce by přitom Itálie měla vyplatit držitelům obligací na dvě stě miliard eur.
Finanční pomoc od EU, jakou nyní přijalo Řecko a další zadlužené země, by stávající výše garancí Evropského fondu finanční stability neutáhla. Fond by podle odhadů musel být navýšen až na dva biliony eur.
"Je velmi obtížné říct, jaké zdroje potřebujeme k tomu, abychom zapojili do záchranného programu také zemi velikosti Itálie," tvrdí finský premiér Jyrki Katainen.
EU tlačí na rychlé řešení italské krize v obavách o budoucnost eura.
