Vídeň/Bern/Dillí - Mezinárodní den žen připomíná boj za ženská práva, a to oficiálně již sto let. V roce 1910 přijala Mezinárodní ženská konference v Kodani návrh německé levicové aktivistky Klary Zetkinové, aby se Den žen slavil mezinárodně.
Na území bývalého socialistického Československa byl Mezinárodní den žen dlouhou dobu příležitostí pro podnikové oslavy a rozdávání karafiátů. To je dnes již minulost, MDŽ však zapomenuto nebylo. Ani v České republice, ani ve světě.
Rakušanky nemusí číst jen o tom, jak být více sexy
V Rakousku připadá na letošní 100. Mezinárodní den žen (nikoli náhodou) desetileté výročí existence internetových novin Die Standard. Ty tvoří ženský protipól novinám Der Standard.
Neliší se jen názvem, ale zejména obsahem. Die Standard informuje o politice, práci, vědě a kultuře s důrazem na ženské otázky. Die Standard také pravidelně vyhlašuje cenu Citrón za sexistická vyjádření, která se objeví ve veřejném prostoru.
Jeden z posledních Citrónů byl například udělen motorkářskému kalendáři, který vyšel s mottem "Ženy patří na motorky, ovšem pouze pokud jsou nahé".
CERN se "přiznal": máme expertky na fyziku
Další evropská země - Švýcarsko - má v oblasti ženských práv poněkud kuriozní pozici. Volební právo zde bylo ženám přiznáno teprve v roce 1971.
Evropská laboratoř pro fyziku částic CERN sídlící ve Švýcarsku se však snaží udržet image ženám přívětivou. V souvislosti se 100. Mezinárodním dnem žen vydala tiskovou zprávu, v níž informovala o nemalém podílu žen na expertním výzkumu.
"Jediným přijímacím kritériem pro práci v CERNu jsou schopnosti uchazečů a uchazeček. Pohlaví, rasa či náboženství nehrají žádnou roli," řekl generální ředitel laboratoře Rolf Heuer.
Dodal také, že polovinu pracovního týmu, který dohlíží na světově sledovaný urychlovač částic, tvoří ženy.
Indický parlament hlasuje o větším zastoupení žen v politice
Polovinu však ženy rozhodně netvoří v indickém parlamentu. Z celkového počtu 545 mandátů v dolní komoře zastává zákonodárnou funkci 59 žen, v horní komoře zastávají ženy 21 mandátů z 250.
Po více než desetiletých diskuzích proto předložila indická vláda parlamentu návrh na zavedení kvót, které by měly posílit vliv žen v politice.
Kvóty by měly zajistit, aby třetinu míst v parlamentu obsadily ženy.
O schválení či neschválení se rozhodne rovněž na 100. výročí MDŽ. Opozice však žádá, aby část poslaneckých mandátů získaných případným zavedením kvót byla převedena na etnické menšiny a jiné znevýhodňované skupiny.
