Kišiněv - Moldavsko bude dál jedinou postkomunistickou zemí v Evropě, kde jsou komunisté stále u moci. Své mocenské pozice dokonce úspěšně posilují.
V nedělních parlamentních volbách dostali rovnou polovinu odevzdaných hlasů. Tři hlavní opoziční strany, které spojuje odpor vůči komunistům, obdržely celkem 35 procent hlasů.
Vládnoucí strana si oproti minulým volbám ještě polepšila. Dosud měla ve stodvacetičlenném parlamentu šestapadesát křesel, teď už jich bude jedenašedesát.
V Moldavsku do značné míry přežívá nostalgie po sovětské éře, kdy měl každý práci a základní sociální jistoty. Zemědělská země, závislá na dovozu z jiných částí SSSR, se po rozpadu Sovětského svazu postupně propadla na pozici nejchudšího státu v Evropě.
Průměrná mzda na konci loňského roku činila jen 240 dolarů, ještě méně než v Albánii. Více než čtvrtina dospělých Moldavanů ale pracuje v zahraničí.
Hospodářská krize tak zemi ohrožuje především tím, že moldavským dělníkům hrozí nucený návrat domů, kde jen rozšíří zástupy nezaměstnaných.
Komunistická strana se nehlásí k marxismu-leninismu a neodmítá soukromé podnikání. V zahraniční politice usiluje o dobré vztahy s Evropskou unií i Ruskem.
V předvolební kampani partaj lákala na hesla "Stabilita především" nebo "Když změna k lepšímu, tak jedině s komunisty".
Strana si tak spravila chuť po nečekané porážce, kterou nedávno utrpěla při volbách starosty metropole Kišiněva. V nich zvítězil teprve třicetiletý kandidát opoziční Liberální strany Dorin Chirtoaca.
Od občanské války v roce 1992 zůstává od Moldavska oddělené území samozvané Podněsterské republiky, jejíž převážně ruské obyvatelstvo odmítlo žít v samostatném Moldavsku.
Rozhovory zatím nevedly k řešení. Ruský premiér Vladimir Putin před časem nabídl kompromis. Spočívá v připojení Podněstří zpět k Moldavsku výměnou za to, že Kišiněv nebude usilovat o členství v Evropské unii a NATO.
