Paříž - Tak jako se mnozí turisté v Paříži pídí po tom, kde stála Bastila, mohli by se v budoucnosti ptát po slavné bazilice Sacré-Coeur. Jednom ze symbolů města, postaveném na kopci nad čtvrtí Montmartre.

Příští rok uplyne sto let od jejího dokončení, a pokud by se ve volbách starosty Paříže prosadil kandidát Komunistické strany Francie Ian Brossat, možná by to byl její rok poslední.

Radikál Brossat, který je radním v osmnáctém pařížském obvodě, totiž navrhl baziliku zbourat. Prohlásil to v rozhovoru pro týdeník Journal du Dimanche.

"Je to symbol, který nemám rád. Reprezentuje konzervativní morálku a náboženský řád," uvedl politik (bazilika byla postavena také jako symbol očisty po událostech během trvání Pařížské komuny v roce 1871).

Na místě zbouraného chrámu chce zbudovat "místo zasvěcené mezilidské solidaritě." Podle něj by mělo být hlavní prioritou politiků v Paříži a Francii obnovení sociální spravedlnosti, solidarity a řešení narůstajících rozdílů mezi bohatými a chudými.

Není to první z návrhů Brossata, který vyvolal z části posměch a z části pobouření. Nedávno vyjádřil názor, že Romové z táborů, rozesetých po různých místech Francie, by měli být sestěhováni do šestnáctého pařížského obvodu. Ten je pověstný jako jedna z nejdražších a nejprestižnějších adres v celé Francii.

Volby starosty se uskuteční příští rok v březnu, ale vedení komunistické strany se za Brossata nepostavilo. Komunisté se rozhodli podpořit kandidátku Socialistické strany Anne Hidalgovou.

Ta bude bojovat o to, aby křeslo starosty Paříže patřilo dál levici. I po dvanácti letech, kdy vydržel ve funkci dosavadní starosta, socialista Bertrand Delanoë (pařížský starosta je volen na šestileté období).

Souboj bude čistě ženský, protože hlavní soupeřkou Hidalgové bude kandidátka pravicového Sdružení pro republiku (UMP)  Nathalie Kosciusko-Morizetová. Té se ovšem přihodil v rozhlasové diskusi  malér: nedokázala odpovědět na otázku, kolik stojí lístky do pařížského metra.

Francouzská komunistická strana by momentálně neměla šanci v pařížských volbách uspět. Její preference mají sestupnou tendenci a část jejích bývalých voličů dává přednost buď jiným levicovým stranám, nebo krajně pravicové Národní frontě Marine Le Penové.

Například ve městě Brignoles, kde byli kdysi komunisté silní, ve volbách starosty před dvěma týdny zvítězil kandidát Národní fronty.

Ve francouzském Národním shromáždění má nyní komunistická strana jen deset poslanců z celkového počtu 577, v Senátu dvacet senátorů ze 348. V loňských volbách dostala jen necelých sedm procent odevzdaných hlasů.

To je velký pokles kupříkladu oproti roku 1976, kdy dostali komunisté skoro třiadvacet procent hlasů.

Letos vedení strany přistoupilo k přelomovému kroku. Ze stranických legitimací odstranilo tradiční logo se srpem a kladivem.