Moskva - Ruská pravoslavná církev je po osmi desítkách let opět jenom jedna.
Její rozdělení na část exilovou a na tu, která i po převzetí moci bolševiky v roce 1917 zůstala v Rusku, skončilo.
Poté, co vedení obou církví ve čtvrtek slavnostně podepsalo dokument o sloučení za přítomnosti prezidenta Vladimira Putina, v sobotu stvrdila svůj krok vysvěcením prvního společného chrámu.
Ruská Golgota
Chrám Vzkříšení Páně vyrostl v Butovu na jihu Moskvy, kde Stalinova tajná policie NKVD popravovala pravoslavné hodnostáře, mnichy, věřící a další skutečné nebo potenciální odpůrce režimu.
Ve třicátých až padesátých letech minulého století zde zahynuly desítky tisíc lidí.
"V modlitbách jsme spojeni s mučedníky. Tisíce lidí tady zemřely pro víru a pravdu," prohlál moskevský patriarcha Alexij II. Butovo nazval "ruskou Golgotou."
Církev sympatizovala s bílými
Ruská církev se začala dělit krátce po svržení cara Mikuláše II. Část kléru a mnoho věřících prchalo před Rudou armádou, která v občanské válce získávala navrch proti "bílým."
Exulanti tak založili už v roce 1921 vlastní církev v Srbsku a nazvali ji Ruská pravoslavná církev mimo Rusko. Tvrdili, že církev v samotném Rusku se dostala pod kontrolu bezbožných bolševiků a nemůže tak být dále uznávána za skutečnou.
K definitivnímu rozkolu došlo v roce 1927, kdy moskevský metropolita Sergej ve snaze uchránit církev před represemi dopisem přislíbil loajalitu komunistickému režimu.
Exilová církev se zcela odtrhla a zřídila si celosvětové sídlo v New Yorku, kde její metropolita Laur sídlí dodnes.
Zlom: Návštěva Putina v New Yorku
Pád komunistického režimu v Moskvě v roce 1991 spojení ještě nepřinesl, zlom nastal až v roce 2003. Tehdy Putin navštívil New York a osobně pozval Laura do Moskvy.
Akt sjednocení se symbolicky konal v moskevském Chrámu Krista Spasitele.
Tento monstrózní svatostánek dal Stalin kdysi odstřelit. Znovu byl postaven v devadesátých letech tak, aby co nejvěrněji kopíroval původní budovu.
Hlavně už žádnou revoluci
Představitelé obou církví v projevech nešetřili kritikou komunistické éry.
"Obnovili jsme naše kláštery, sjednotili jsme naší církev. A co dál ? Teď musíme křesťanství v Rusku natolik pozvednout, aby už nedošlo k žádným revolucím. Aby se tragédie 20.století neopakovala," řekl metropolita Kiril, který je v Ruské pravoslavné církvi odpovědný za vztahy s jinými církvemi a náboženstvími.
S projevem vystoupil i Putin, který v posledních letech ostentativně zdůrazňuje svoji příslušnost k církvi a v televizi je často vidět, jak se modlí.
"Rozdělení církve bylo výsledkem hluboké politické krize ruské společnosti. Dnešek je důležitý pro obnovení ztracené jednoty všech Rusů," prohlásil prezident.
Na základě dohody si pravoslavná církev v exilu, k níž se hlásí po celém světě asi 400 tisíc lidí, ponechá jistou autonomii v rozhodování. Bude ale uznávat moskevského patriarchu Alexije II. jako hlavu celé církve.
Pravoslavná církev byla tvrdě pronásledovaná Stalinem hlavně ve dvacátých a třicátých letech.Duchovní a mniši byli vražděni a vězněni, majetek církve zabavován, kostely bourány.
Diktátor tlak zmírnil až v roce 1941, když podporu církve potřeboval v době války s hitlerovským Německem.
