Kolumbovo výročí: Rozluští DNA záhady?

Roman Staněk
20. 5. 2006 0:00
Řím - Přesně 500 let po smrti Kryštofa Kolumba zkoumá tým vědců pomocí DNA dvě záhady: Místo jeho narození a posledního odpočinku. Uvnitř: GRAFIKA
"Přicházeli a přinášeli papoušky, vlákna bavlníku v klubíčkách, oštěpy a spoustu jiných věcí, které vyměňovali za jiné, které jsme jim dávali, jako skleněné perličky a rolničky. Krátce, vše přijímali a dávali v dobré vůli: zdá se mi však, že jsou to lidé všeho postrádající. Všichni chodí nazí, jak je matka porodila, i ženy. Všichni, které jsem viděl, byli velmi mladí, neboť nespatřil jsem mezi nimi ani jednoho staršího třiceti let a všichni jsou dobře stavění, krásného těla a milé tváře. Mají hrubé vlasy, skoro jako koňské žíně. Ukázal jsem jim meče a oni uchopivše je za ostří, z neznalosti se pořezali. Jsou asi dobří služebníci a nadaní, neboť pozoruji, že rychle opakují vše, co jim říkám, a mám za to, že se mohou brzo státi křesťany."
"Přicházeli a přinášeli papoušky, vlákna bavlníku v klubíčkách, oštěpy a spoustu jiných věcí, které vyměňovali za jiné, které jsme jim dávali, jako skleněné perličky a rolničky. Krátce, vše přijímali a dávali v dobré vůli: zdá se mi však, že jsou to lidé všeho postrádající. Všichni chodí nazí, jak je matka porodila, i ženy. Všichni, které jsem viděl, byli velmi mladí, neboť nespatřil jsem mezi nimi ani jednoho staršího třiceti let a všichni jsou dobře stavění, krásného těla a milé tváře. Mají hrubé vlasy, skoro jako koňské žíně. Ukázal jsem jim meče a oni uchopivše je za ostří, z neznalosti se pořezali. Jsou asi dobří služebníci a nadaní, neboť pozoruji, že rychle opakují vše, co jim říkám, a mám za to, že se mohou brzo státi křesťany." | Foto: UMICH

Původ dnes nejslavnějšího z mořeplavců a část jeho života zůstávají předmětem nejrůznějších spekulací. Všeobecně se má za to, že se narodil v roce 1451 v rodině tkalce v italském Janově. Někteří však tvrdí, že objevitel Ameriky byl španělský žid, Řek, Bask nebo Portugalec.

Další spor se vede o jeho ostatky. Ty putovaly z Valladolidu do Ameriky, kde si přál být pohřben. Ze Santo Dominga je Španělé v roce 1795 převezli na Kubu a v roce 1898 zpět do Španělska.

"Don Cristóbal Colón"

Mezitím byla v katedrále dominikánské metropole nalezena skříňka s nápisem "Don Cristóbal Colón", z čehož tamní úřady vyvozují, že Španělé do Havany odvezli jiného člena Kolumbovy rodiny.

Jelikož jsou oboje ostatky značně poškozené, tak pravý Kryštof Kolumbus dnes odpočívá buď v Santo Domingu, v majáku vztyčeném v roce 1992, či v katedrále ve španělské Seville.

Španělský tým vědců, ve kterém jsou zastoupeni také Italové, Američané a Němci, zkoumali DNA z pozůstatků Kolumbova bratra a syna, a poté je porovnali s částmi, které jsou považovány za Kolumbovy ostatky.

"Nikdo neví, čí jsou ostatky nalezené v roce 1877 v Dominikánské republice, protože ještě nebyly provedeny testy DNA," řekla Olga Rickardsová, vedoucí týmu z římské univerzity Tor Vergata agentuře Reuters.

Foto: Martina Běhounková

"Portugalsko mne odmítlo"

Portugalsko, kde jsem se oženil s dcerou tamního mořeplavce a v necelých třiceti letech usadil, můj plán na doplutí do Indie z druhé strany odmítlo. V roce 1485 jsem se tedy se synem Diegem vydal do Španělska a uchýlil se do františkánského kláštera, jehož kontakty mi pomohly vyjednat slyšení u královského dvora.

Kastilská královna Isabela a její choť aragonský král Ferdinand však museli nejprve vyhrát válku s Maury o znovudobytí svého území a teprve pak mohla s Portugalskem rozehrát partii o vládu nad mořem. A tak jsem se dočkal požehnání od Isabely až v roce 1492, kdy padla poslední maurská bašta na Pyrenejském poloostrově, Granada.

Karavely Niňa, Pinta a Santa María vypluly z andaluského přístavu Palos de la Frontera půl hodiny před východem Slunce v pátek 3. srpna 1492. Výprava čítala 102 mužů včetně známých kapitánů, ale i několika trestanců. Třetí den plavby však musela expedice kvůli závadě na Pintě zastavit na Kanárských ostrovech, kde se zdržela celý měsíc.

Infobox
Autor fotografie: Aktuálně.cz

Infobox

BYL KOLUMBUS PRVNÍ?

ČÍŇANÉ

Téměř 100 let před Kolumbem podnikli čínští dobrodruzi dvouletou cestu kolem světa, při níž důkladně prozkoumali americký kontinent, tvrdí britský vědec Gavin Menzies. Jako důkaz mu slouží portugalská mapa z roku 1424, která znázorňovala ostrovy v Karibiku. "Zde byl důkaz, že celý svět byl zmapován 70 let před Kolumbem. Kým? Podíval jsem se do dalších map a zjistil, že se jedná o Číňany," říká. Podle jeho knihy vyslal roku 1421 čínský císař Ču Ti flotilu tvořenou obrovskými džunkami a podpůrnými plavidly, jež měla dopravit zpět do vlasti delegáty, kteří se zúčastnili slavnostního otevření Zakázaného města, a zároveň měla probádat nezmapované dálné kraje a přivézt odtud dary.

VIKINGOVÉ

Vikingové do prostoru dnešního Labradoru skutečně dopluli a založili tam nejméně jednu kolonii (osadu), což prokazují archeologické vykopávky. Kolonie ale zřejmě v bojích s Indiány dlouho nevydržela. Jako důkaz, že Vikingové objevili Ameriku dříve než Kolumbus sloužila také mapa "Vinlandu". Ta sice byla nakreslena na pergamenu vyrobeném v předkolumbovské době, inkoust podle vědcu však není starší než z roku 1923.

Na moře jsme vyrazili 6. září. Po jedenácti dnech námořníci viděli hodně trávy, která přicházela ze západu, takže se domnívali, že země není daleko." Netušili však, že plochy porostlé chaluhou jsou takzvané atlantské louky, známé jako Sargasové moře.

Poslední odpočinek - Sevilla?

Ačkoliv bude oficiální zpráva o výsledku bádání uveřejněna později, italští vědci tvrdí, že jsou podle dostupných důkazů přesvědčeni, že místem Kolumbova posledního odpočinku je pravděpodobně skutečně Sevilla.

"Už jsme začali všechny analýzy na molekulární úrovni a máme dobré indicie, že ostatky v Seville jsou Kryštofovy," řekla Rickardsová.

Pokud se výsledky našeho výzkumu potvrdí, mohlo by to znamenat konec sporu táhnoucího se od roku 1877, kdy Dominikánci nalezli za oltářem katedrály v Santo Domingu olověnou rakev obsahující úlomky kostí.

Podle zástupců Dominikánské republiky patří Kolumbovi. To ovšem Ricardsová nepotvrdila: "Nikdo neví, čí jsou ostatky v Dominikánské republice, protože ještě nebyly provedeny testy DNA."

"Zlato je směrem jižním"

Za bezvětří, jež zpomalovalo plavbu, a za stále chladnějšího počasí se však stupňovalo napětí, které přerůstalo ve rvačky. Povzbuzoval jsem námořníky, sliboval odměny. Nářky jsou zbytečné, poněvadž jsem se rozhodl pokračovat v plavbě tak dlouho, až s pomocí boží dorazíme do Indie.

Ve dvě hodiny ráno 12. října se z tajemného oceánu konečně vynořila země. Byl to jeden z bahamských ostrovů, domorodci nazývaný Guanahaní. Tři měsíce jsme pak brouzdali mezi ostrovy a marně pátrali po asijských pagodách a bronzových lvech ze spisů Marka Pola.

Dovezli jsme spousty drahocenných věcí: Kromě zlata, jehož však zdaleka nebylo takové množství, jak se očekávalo, též koření, vzácné dřevo či bavlnu. Ale především jsme objevil tisíce hektarů nové půdy a v neposlední řadě nesčetné duše pro víru Kristovu.

Snažil jsem se vypátrat, zdali je tam někde zlato a viděl jsem, jak někteří z domorodců nosí kousek zlata provlečený dírkou v nose. Posunky jsem se od nich dověděl, že plavbou směrem jižním možno se dostat k zemi, kde je král, který má mnoho zlatých nádob a mnoho kusů zlata."

Kolumbovo narození? Janov, tak jako tak.

Co se týče Kolumbova narození, vzhledem k mnoha různým hypotézám o jeho původu experti na DNA doufají, že se jim podaří vyřešit celou záležitost jednou provždy.

V Itálii vědci rozeslali mužům s příjmením "Colombo" dopisy, v nichž je žádají, aby si pomocí tamponu odebrali z ústní dutiny vzorek slin.

"Rozeslali jsme 250 dopisů a už jsme obdrželi šestnáct kladných odpovědí," sdělila Rickardsová agentuře Reuters.

Španělé podle ní odebrali vzorky necelým 150 lidem. Výsledky výzkumu budou zveřejněny v nejbližších dnech.

Starosta Janova Giuseppe Pericu v této souvislosti zavtipkoval, že Kolumbus tak či onak nakonec bude Janovanem. "Pokud se totiž ukáže, že Kolumbus nepocházel z Janova, dáme mu čestné občanství," prohlásil starosta.

Nejslavnější mořeplavec Kryštof Kolumbus zemřel právě před 500 lety, 20. května 1506.

"Ztracené postavení"

Triumfální návrat z první cesty v březnu 1493 vystřídalo chladnější přijetí z cesty druhé v roce 1496, během níž jsme prozkoumali další část Karibiku a na ostrově dnešního Haiti a Dominikánské republiky založili velkou kolonii.

Právě nepokoje v ní, vyvolané zejména nenasytnou hrabivostí španělských osadníků, způsobily, že z třetí výpravy (1498-1500) jsem se spolu se svými dvěma bratry Bartolomeem a Diegem vrátil do Španělska v okovech.

I když nás dvůr hned osvobodil, ztracené postavení už jsem nikdy nezískal zpět. Přesto mi má velká příznivkyně královna Isabela financovala ještě čtvrtou cestu, která v letech 1502 až 1504 zmapovala pobřeží střední Ameriky.

Zdroje: ČTK, Reuters, Kolumbovy lodní deníky a jiné listiny

 

Právě se děje

Další zprávy