"Mluvíme o skutečné válce, v níž bojující rezervisté sníží pracovní sílu, a logicky tak ovlivní izraelskou ekonomiku," dodává pro deník International Herald Tribune analytik Bank Hapoalim Fridman.
Většina hlasů ozývajících se z Izraele je i přesto optimistická. Izraelská ekonomika je dostatečně silná, aby současnou krizi přežila, tvrdí experti.
Dalších 10 miliard šekelů na válku
Každý týden bojů přesto přijde židovský stát na miliardu šekelů, tedy asi 250 milionů dolarů.
Infobox
V SOUVISLOSTECH:
- IZRAELSKÁ VÁLKA DEN PO DNI
Deník Aktuálně.cz pro vás izraelsko-libanonskou válku sleduje den po dni v on-line reportážích, připravuje pro vás analýzy a rozhovory. Vše podstatné naleznete ve speciálu.
V předešlých dnech proto izraelští ministři odsouhlasili další výdaje pro pokračování konfliktu. Plánovaných 10 miliard šekelů, tedy dvě miliardy dolarů, se však nepochybně citelně dotkne státních výdajů i sestavování státního rozpočtu na příští rok.
Navíc se již nyní počítá s vynaložením 112 milionů dolarů coby kompenzace za škody napáchané Hizballáhem na severu země.
Zde zůstává po dvou týdnech trvání konfliktu celá třetina továren zavřena a přibližně 35 procent tamních obyvatel nemůže do práce. Váznou i zahraniční dodávky zboží směřujícího do přístavů na severu země - například v ostřelované Haifě je přístav již několik dní uzavřen.
"Dopad na produkci a ekonomiku je značný, protože celý sever země je pod palbou a řada lidí není schopna se dostat do práce," říká guvernér Izraelské banky Stanley Fischer.
Kurz šekelu ani burza však na válku zatím výrazněji nereagují, ministr financí Avraham Hirschson proto doufá, že růst ekonomiky zůstane zachován.
Ministr financí: Dopad bude minimální
Od roku 2004 izraelská ekonomika roste v průměru o pět procent a stejný trend je očekáván i pro tento rok.
Vývoz převažuje na dovozem a do země nadále proudí zahraniční investice. Ministr financí proto kromě vysokých výdajů na válečné operace a následné kompenzace za zničený majetek nepočítá s výraznějším dopadem na izraelskou ekonomiku.
Citelný zásah však čeká také cestovní ruch. Většina zahraničních turistů hotely v největších izraelských městech a letoviscích již dávno opustila. Na nezájem a nízké tržby si hoteliéři přesto nemohou stěžovat. Místo turistů příchází do středu Izraele desetitisíce utečenců ze severu.
"Všichni zahraniční turisté již hotel dávno opustili," říká recepční jeruzalémského hotelu Crowne Plaza Riad Abu-Sbitan. "Zatímco v Libanonu se uprchlíci ocitli na ulici, Izraelci zamířili do hotelů na jihu země."
"Potřebovali jsme si odpočinout," reaguje učitelka z Haify Keren Yaakovová, která se s celou svojí rodinou přestěhovala právě do Jeruzaléma.
Zahraniční turisté Izraeli zatím nechybí
Do Eilatu, letoviska na břehu Rudého moře, zamířilo v uplynulém týdnu více než 120 tisíc izrealských návštěvníků a kapacity hotelů nestačí. Provizorní kempy a stanová městečka tak vyrostly přímo na místních plážích.
Ministerstvo cestovního ruchu a turismu se proto většího propadu nebojí. Podle slov ministerského mluvčího Jonathana Pulika přes pokračující konflikt na severu země údajně počet turistů v tomto roce přesáhne loňské dva miliony.
Prodejci suvenýrů ve staré části Jeruzaléma si však stěžují. "Samozřejmě nás to citelně zasáhlo, protože je hlavní turistická sezóna, a turisté nikde," stěžuje si majitel jednoho ze stánků Don Bernstein.
Turistický ruch představuje jedno z nejdůležitějších odvětví izraelské ekonomiky, které do státního rozpočtu ročně přispívá dvěma a půl miliardami dolarů.
