Nový sarkofág? Na našem životě nic nezmění, tvrdí Ukrajinci z okolí jaderné elektrárny v Černobylu

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
29. 11. 2016 8:30
Havarovaný blok jaderné elektrárny v ukrajinském Černobylu v úterý kolem poledne zakryje nový bezpečnostní sarkofág. Místo největší katastrofy v dějinách jaderné energetiky má zabezpečit na dalších 100 let. Obyvatel okolí černobylské jaderné elektrárny jako by se ale netýkal. "Zlé jazyky tvrdí, že nový sarkofág problém neřeší, jen ho zakryje," řekl Aktuálně.cz český fotograf Václav Vašků, který do okolí Černobylu jezdí pravidelně.
Panorama černobylské elektrárny s novým krytem, který zakryje havarovaný reaktor.
Panorama černobylské elektrárny s novým krytem, který zakryje havarovaný reaktor. | Foto: Economia

Kyjev – Zapomenutí. A smíření téměř se vším, co se na ně za posledních 30 let sesypalo. Takoví jsou podle fotografa Václava Vašků lidé, kteří i přes ohrožení radiací zůstali v okolí havarované černobylské elektrárny na Ukrajině.

Nový bezpečnostní sarkofág, který v úterý kolem poledne úřady oficiálně uzavřou, nezmění na osudu obyvatel černobylské zóny podle něj prakticky nic. "Není to pro ně téma," řekl Vašků Aktuálně.cz.

Český fotograf navštívil okolí Černobylu za posledních deset let celkem čtrnáctkrát. Zajímají ho obyčejní lidé, přes jejichž domovy se převalila vlna jaderné havárie. Jejich osudy, reakce, touhy a další plány. Téma nového sarkofágu v nich nehraje žádnou podstatnou roli.

Pochyby o jeho fungování nemají jen experti, ale taky lidé, kteří v zóně kolem Černobylu žijí. Nebo ji pravidelně navštěvují. "Zlé jazyky tvrdí, že nový sarkofág, je něco, co má problém jen ukrýt," říká Vašků. 

Je to pořád trauma 

Výroba elektřiny v nepoškozených blocích černobylské elektrárny skončila až v roce 2000. Dodnes pokračují práce na likvidaci jaderného paliva. Dodnes tam tedy pracují stovky lidí.

"Existuje obecně sdílená představa, že poté, co jeden blok elektrárny vybouchl a přestala se tam vyrábět elektřina, lidé odtamtud odešli. To je ale naprostý omyl. Tu elektrárnu nejde prostě zavřít a odejít. Pořád tam pracuje několik tisíc lidí," vysvětluje Vašků. "Ať se nám to líbí nebo ne, Černobyl je pro lidi v oblasti stále hlavním zdrojem příjmů."

Podle Vašků si nesou s sebou zvláštní trauma. Ohledně bezpečnosti jsou spíš skeptičtí. Otázky na zdravotní potíže a nemoci z ozáření jsou ale pro ně tabu. Mnozí z nich měli přátele, kteří v relativně mladém věku zemřeli. Ať už bylo příčinou smrti cokoliv, ti, kteří tam pracovali jako likvidátoři hned po nehodě, mají strach, že to bylo právě kvůli ozáření.

Nejistota pak podle Václava Vašků vede tyto lidi k tomu, že o tom neradi s někým mluví. Radiaci bagatelizují a zavírají před ní oči. "Ti lidé nemůžou žít celých 30 let ve stresu," poznamenává Vašků a dodává, že podobně bezpředmětné jsou otázky na zaměstnance Černobylu i dnes, kdy jeho havarovaný reaktor přikrývá nový sarkofág.

"Stavba původního sarkofágu i druhého úkrytu vystavovala pracovníky značnému riziku. Je veřejné tajemství, že řada dělníků pracujících na výstavně úkrytu dostala už po několika týdnech maximální povolenou dávku radiace a museli s prací přestat. Když se s nimi bavíte, řeknou vám to, ale oficiálně se o tom příliš nemluví," tvrdí.

Odstřiženi od světa

Nejde ale jen o zbylé pracovníky elektrárny. V jejím okolí pořád žijí lidé. Do evakuovaných oblastí se postupně vraceli původní starousedlíci, většinou chudé a dnes už taky starší osoby.

Ti podle Václava Vašků vítají jakoukoliv příležitost vydělat si nějaké peníze, například sběrem a následným prodejem kontaminovaného šrotu. "Jak nový sarkofág, tak plány na výstavbu nové solární elektrárny v zakázané zóně jsou pro místní lidi příležitostí. Je to paradoxní, ale Černobyl lidi zaměstnává a bude zaměstnávat i dlouho po havárii," říká.

Podle Václava Vašků se tam vraceli už po dvou letech od nehody. A přestože to bylo a dodnes je nelegální, úřady nad tím zavíraly oči. Díky výstavbě nového krytu ale začínají úřady na bezpečnost dbát více. "Uvnitř zakázané zóny se radiace začala měřit nyní mnohem pečlivěji. Myslím, že to souvisí s výstavbou nového úkrytu a také s tím, že tam nyní pracují i zahraniční experti," míní.

Dnes je takových lidí méně. Nejbližší vzdálenost, ve které podle něj lidé od havarované jaderné elektrárny žijí, je 18 kilometrů. Některé vesnice osiřely, Vašků ale odhaduje, že v 30 kilometrů široké neobyvatelné zóně stále žije několik desítek lidí. Dřív měli k dispozici lékaře, jezdily tam za nimi pojízdné prodejny potravin. S tím, jak počet obyvatel klesá, ale tyto služby mizí.

"Systém už nefunguje, není tam například k dispozici sanitka a pro staré lidi je problém dostat se do nemocnice. Mají to nesmírně těžké. Většinou nemají ani auto, vůbec nevím, jak přežijí zimu," říká Vašků.

Alla Vudavenko Petrovna, 76, žije ve vesnici Kaprilivka cca 500 metrů od zóny a 50 kilometrů od Ivankova. Nemá se jak dostat k doktorovi.
Alla Vudavenko Petrovna, 76, žije ve vesnici Kaprilivka cca 500 metrů od zóny a 50 kilometrů od Ivankova. Nemá se jak dostat k doktorovi. | Foto: Václav Vašků

Stejný osud potkal taky vesnice, které s černobylskou zónou těsně sousedí. Ty byly bezprostředně po neštěstí evakuované, ale dnes se tam dá žít legálně. Taky tam se vrátilo pár starousedlíků. Nebezpečí ozářením jim nehrozí, ale půda je přesto stále zamořená a kvůli tomu se v ní nedá nic pěstovat.

I tyto vesnice jsou téměř odříznuté od okolního světa. V jedné z nich, kterou Vašků již několikrát navštívil, žije jen několik důchodců. "Nevede tam už ani silnice. Žijí tam asi dvě babičky a jeden chlapík. Ten říkal: Nám je tu smutno, kupte si tu nějakej barák, je tady krásně. A opravdu tam krásně je. Za některými babičkami tam jezdí třeba vnoučata na prázdniny. Ovšem problém může nastat, když jim třeba babička dá k jídlu nakládané houby, které nasbírala v lese," vypráví Vašků. 

Ve vesnicích mimo zónu už nikdo radioaktivitu neměří. "Dříve existovaly sítě monitorovacích stanic, kde lidem na požádání měřili například maso, houby nebo lesní plody," vysvětluje fotograf. "To ale dnes už prakticky nikdo nedělá. Taková měření jsou drahá a stát na ně nemá peníze. Vesnice v okolí uzavřené zóny byly ponechány vlastnímu osudu."

Davy turistů přinášejí peníze

Dnes už může neobyvatelnou zónu legálně navštívit prakticky každý. Místní úřady vydávají turistická povolení, která lze získat skrze cestovní kancelář. "Jsou z toho peníze, takže snaha je umožnit tu návštěvu co nejvíce lidem. Místní lidé to spíš odsuzují, ale když z toho něco mají, tak to vnímají pozitivně. Stařenky, které žijí v těch opuštěných vesnicích, jsou rády, že je navštívíte. Jim je tam smutno. A naučily se turisty trochu dojit," říká Vašků.

Do nebezpečné zóny kolem černobylského reaktoru se dá vstoupit jen s povolením skrze několik kontrolních stanovišť. V oblasti se pořád vyskytují radioaktivní látky, některé z nich přestanou být aktivní nejdříve za sto či dvě stě let. Izotop plutonia, který je odborníky považován za hlavní zdroj zamoření, ale přestane působit až za 24 tisíc let.

Ukrajinští inženýři začali zakrývat zničený reaktor černobylské jaderné elektrárny 31 000 tun vážícím ocelovým krytem. | Video: Rádio Svobodná Evropa
 

Právě se děje

před 43 minutami

Škola chce pomoci rodině otce, který při střelbě chránil dceru, založila veřejnou sbírku

Porubská Základní škola Ivana Sekaniny vyhlásila sbírku na pomoc rodině muže, kterého v úterý zastřelil útočník ve Fakultní nemocnici Ostrava (FNO). Muž vlastním tělem chránil svou dvanáctiletou dceru. Zavražděný muž byl jedním ze členů Spolku rodičů při ZŠ Sekaniny. Sbírka je účinná od dnešního dne, lidé mohou přispívat na účet 1012201912/5500.

Sbírkový účet založila i samotná FNO a je určen na podporu rodin obětí a zraněných. V pátek na ní bylo přes 1,4 milionu korun. Transparentní účet na pomoc pozůstalým po obětech střelby zřídila také Vysoká škola báňská-Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO). Studenti a zaměstnanci tam mohou posílat své příspěvky. 

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Ribéry se podrobil operaci kotníku a čeká ho deset týdnů léčby

Fotbalisté Fiorentiny se budou muset zhruba deset týdnů obejít bez francouzského záložníka Francka Ribéryho. Šestatřicetiletý bývalý reprezentant se podrobil operaci pravého kotníku a podle informací italského klubu může teprve za dva týdny začít s rehabilitací.

Ribéry si zranění způsobil na konci listopadu v ligovém utkání s Lecce. Kvůli zákroku odcestoval do Německa, kde v minulosti hájil barvy Bayernu Mnichov.

před 1 hodinou

Dvořák zahájil SP čtyřbobů dvanáctým místem v Lake Placid

Dominik Dvořák vstoupil do nového ročníku Světového poháru čtyřbobů 12. místem v Lake Placid. V americkém olympijském toboganu tak dopadl lépe než minulý týden v dvojbobech, kde dojel třináctý a šestnáctý. Zvítězil Kanaďan Justin Kripps, Dvořák na něj ztratil 1,30 sekundy.

Po úvodním kole byl český pilot s dalšími členy posádky Dominikem Suchým, Janem Šindelářem a Jakubem Noskem na devátém místě, v druhé jízdě si ale pohoršil. Na startu přitom česká čtveřice patřila k nejrychlejším.

V minulém ročníku obsadil Dvořák v konečném pořadí SP čtyřbobů sedmé místo. Jeho nejlepším umístěním byla pátá příčka z lednového závodu v Innsbrucku, naopak nejhůře dopadl právě v Lake Placid, kde byl patnáctý.

Kripps zvítězil suverénně, druhý Lotyš Oskars Kibermanis za ním zaostal o 39 setin. Obhájce prvenství v SP Němec Francesco Friedrich dojel až čtvrtý.

V neděli se pojede v Lake Placid další závod čtyřbobů.

Závody SP v jízdě na bobech v Lake Placid (USA):

Čtyřboby: 1. Kanada (Kripps, Sommer, Stones, Coakwell) 1:49,50 (54,55+54,95), 2. Lotyšsko (Kibermanis, Kaufmanis, Vilkaste, Miknis) -0,39 (54,72+55,17), 3. Rakousko (Maier, Rangl, Sammer, Moldovan) -0,47 (54,84+55,13), …12. ČR (Dvořák, Suchý, Šindelář, Nosek) -1,30 (55,07+55,73).

Zdroj: ČTK
Další zprávy