Kodaň - Státníci na světové konferenci OSN o klimatu v Kodani dospěli v pátek pozdě večer po zdlouhavých jednáních k minimálnímu kompromisu. Shodli se pouze na právně nezávazné dohodě o ochraně ovzduší.
Text nestanovuje žádné limity pro omezení vypouštění skleníkových plynů. Pro všechny země by ale mělo platit to, že růst teploty na planetě nemá překročit dva stupně ve srovnání s předindustriální érou. O konkrétních opatřeních budou politici jednat v příštím roce.
Jednání státníků se protahovala a několikrát se zdálo, že zkrachují. Představy průmyslových a rozvojových států se lišily. Americký prezident Barack Obama se až pozdě večer dohodl s lídry klíčových rozvíjejících se zemí, tedy s Čínou, Indií, Brazílií a Jižní Afrikou. Předběžná shoda mezi USA a hlavními rozvojovými státy podle agentury Reuters panuje ohledně toho, jak kontrolovat vypouštění emisí a financovat boj proti změnám ovzduší.
O dokumentu mělo ještě v noci hlasovat plénum zástupců 192 zúčastněných států. Někteří přední politici už summit buď opustili. Také Obama byl již o půlnoci na zpáteční cestě do USA.
Je to je první krok
Podle amerického prezidenta dohoda nebude právně závazná. Označil ji za základ boje s globálním oteplováním v budoucnu. Před svým odletem z dánské metropole řekl, že v boji proti klimatickým změnám je "ještě dlouhá cesta". K dosažení závazného dokumentu se prý musí nejdřív nastolit důvěra mezi průmyslovými a rozvíjejícími se státy.
Předseda Evropské komise Manuel Barroso řekl, že navržený text dohody je "lepší než nic", dokonce i když prý je daleko za očekáváním. "Nechci skrývat mé zklamání vzhedem k ambicím, v tomto ohledu je text deklarace daleko za tím, co jsme čekali," řekl Barroso. Dodal, že jde ale jen o první krok a že musí následovat mnoho dalších.
Zatím není jasné, zda všechny země dokument podpoří. Výhrady k němu měla i EU. Český ministr životního prostředí Jan Dusík v Kodani řekl, že nelze vyloučit, že by sedmadvacítka mohla dohodu odmítnout a nepřidat se k ní.
Brusel dá na klima miliardy
Dusík připomněl, že EU chce chudým zemím v příštích třech letech poskytnout na boj s klimatickými změnami 2,4 miliardy eur ročně. ČR by měla ročně dávat asi 100 milionů korun.
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy podle agentury Reuters ale uvedl, že s dohodou souhlasí celé mezinárodní společenství. Německá kancléřka Angela Merkelová do půl roku uspořádá v Bonnu jednání k přípravě příští vrcholné konference o klimatu, která se bude konat v Mexiku na konci roku 2010.
Tuvalu a další země ostře proti
Výsledky kodaňské konference ostře kritizují chudé země včetně těch, co jim kvůli klimatickým změnám hrozí zánik, a nevládní organizace.
"Je mi líto, že musím oznámit, že Tuvalu nemůže tento dokument přijmout," řekl podle čtk Ian Fry, delegát malého ostrovního státu v jihozápadní části Tichého oceánu, který se skládá z devíti ostrovů o celkově rozloze 26 kilometrů čtverečních.
Malé ostrovy protestují proti té části dokumentu, v níž je stanoven cíl, aby se globální oteplování udrželo pod hladinou dvou stupňů Celcia oproti předindustriální éře. Tuvalu trvá na 1,5 stupně, protože jinak prý by ostrovy mohly vlny vymazat z mapy.
Podle Johna Sauvena, výkonného ředitele britské odbočky mezinárodní organizace Greenpeace byla Kodaň svědkem zločinu - nebyly stanoveny žádné cíle snižování emisí, ani právně závazná smlouva. Zdá se prý, že jen málo dnešních politiků je schopno dohlédnout za horizont vlastních úzkých zájmů.
"Kodaň znamenala krach. Spravedlnosti nebylo učiněno zadost. Tím, že akci oddálily, bohaté země odsoudily miliony nejchudších lidí světa k hladu, utrpení a ztrátě životů, jak se budou klimatické změny zrychlovat," řekl podle čtk prezident nevládní organizace Přátelé Země Nnimmo Bassey.
"Spousta slov a minimum činů. Zázrak z poslední noci kjótské konference se dnes bohužel neopakoval: politici se v Kodani nedokázali dohodnout dokonce ani na tom, že se příště závazně dohodnou. Přijatý text není ani závazný, ani kvalitní, ani férový." řekl Jan Rovenský z české pobočky Greenpeace.
Demonstrace po celé jednání
Kodaňský summit provázely po celou dobu demonstrace. Jejich účastníci i aktivisté po celém světě požadovali po politicích, aby se shodli na ambiciózním plánu snižování emisí a přijali ho. Dokument měl nahradit Kjótský protokol, jehož platnost vyprší v roce 2012.
V lednu příštího roku by průmyslové země na jednání měly přijít se svými závazky, jak se chystají při omezování emisí postupovat. Podle Sarkozyho by měly písemně dodat své závazky ke snižování vypouštění skleníkových plynů do roku 2020.
Kjótský protokol o omezování skleníkových plynů vyprší na konci roku 2012.
