Štrasburk - Původně měl ve středu Mirek Topolánek obhájit před europoslanci priority českého předsednictví. Místo toho obhajoval prezidenta Václava Klause.
Klaus bývá v Unii často terčem kritiky za odmítání lisabonské smlouvy, která má nahradit odmítnutou euroústavu. Dnes jej v Evropském parlamentu kritizovali například předseda socialistické frakce Martin Schulz nebo český europoslanec Miloslav Ransdorf.
Na Klause nám nesahejte
"Václav Klaus je ikonou české transformace 90. let. Díky němu jsme překonali těch prvních deset let ve zdraví," prohlásil Topolánek. "Jestliže ztratíme možnost svobodně vyjadřovat názory, je to cesta do pekel. Já se proti útokům na Václava Klause ostře ohrazuji. Má schopnost vnášet do té překorektní diskuse vlastní názory."
Topolánek také odmítl pochybovačné hlasy, které se po všeobecně chváleném francouzském předsednictví obávaly prudkého poklesu akceschopnosti a prestiže Evropské unie v čele s Českou republikou.
"Jestli něco Čechům nechybí, tak je to sebevědomí. Česká republika je nejmenší z velkých nebo největší z malých zemí. Když Švédové, kteří jsou na tom podobně, v roce 2001 přebírali předsednictví, novinové články byly stejně pochybovačné jako dnes... My z toho nemáme žádné mindráky," prohlásil Topolánek.
Česká tři E
Český premiér europoslancům představil avizovaná "tři E" českého předsednictví: ekonomika, energetika a EU ve světě.
Česko podle něj může při řešení současné hospodářské krize světu nabídnout odborníky, kteří mají zkušenosti s krizí bankovního sektoru v ČR na konci devadesátých let, a podtrhl, že jsme v současné krizi "jednou z mála zemí, které nemusely pumpovat do bankovního sektoru peníze daňových poplatníků".
Za ještě větší problém, než je hospodářská krize, označil Topolánek krizi energetickou, která podle něj nejen "ohrožuje podmínky ekonomického blahobytu", ale také "svobodu a bezpečí" Evropy.
Jedním z řešení problému je dle českého premiéra diverzifikace tranzitních cest, např. vybudovat plynovod Nabucco skrze Turecko, či "rehabilitace jádra a nové technologie".
Topolánek také zdůraznil, že Evropa musí pomoci v rámci tzv. "východního partnerství" také "těm, kteří zůstali za dveřmi", tedy bývalým komunistickým zemím.
Chvála i kritika
Následná debata přinesla směsici chvály za první kroky českého předsednictví - zejména za snahu zprostředkovat řešení krize kolem pozastavených dodávek ruského zemního plynu přes Ukrajinu, přání dalších úspěchů, ale i kritiku na adresu České republiky, která je spolu s Irskem jedinou zemí sedmadvacítky, jež dosud neratifikovala Lisabonskou smlouvu.
Europoslankyně Jana Bobošíková Topolánka vyzvala, aby otevřeně řekl, že "lisabonská smlouva je po irském referendu mrtvá".
Mirek Topolánek se ale proti této kritice ohradil. Vyjasnil, že i když považuje Lisabonskou smlouvu za průměrný dokument, je pro něj kompromisem, a jako takovou bude její ratifikaci podporovat.
Poslankyně Monica Frassoni z frakce Zelených označila program českého předsednictví za "staromódně liberální". Postrádá v něm podle vlastních slov větší důraz na sociální otázky či řešení problému klimatických změn.
K otázce klimatických změn Topolánek řekl, že úkolem Evropské unie je zajistit si před jakýkmkoli dalším závazným stanovováním cílů k omezování emisí spolupráci největších znečišťovatelů ovzduší, jako jsou Spojené státy, Čína, Indie, Brazílie či Rusko, jinak tyto snahy zůstanou izolovaným pokusem.
