Do hry se také dostává postkomunistická Levice, kterou konzervativní unie CDU/CSU označuje za krajně levicovou. Místo Levice chtějí ale být pomyslným jazýčkem mocenských vah svobodní demokraté (FDP).
Německu nyní vládne velká koalice CDU/CSU se sociálními demokraty (SPD). Průzkumy veřejného mínění před volbami favorizují SPD a jejich kancléřského kandidáta Olafa Scholze, zatímco konzervativní unie vedená Arminem Laschetem je s odstupem několika procentních bodů druhá. Třetím Zeleným průzkumy kancléřské šance nedávají.
"Nebudu zastírat, že bych nejraději vládl se Zelenými," řekl Scholz v závěru nedělní televizní debaty s Laschetem a kancléřskou kandidátkou Zelených Annalenou Baerbockovou, se kterou si v řadě témat notoval. Podle sondáží by ale takováto dvoubarevná koalice neměla ve Spolkovém sněmu většinu. Podle Lascheta hrozí, že třetí spojencem SPD a Zelených by se stala postkomunistická Levice, což by znamenalo politické zemětřesení.
"Uděláme vše, abychom volby vyhráli a takovému svazku zabránili," opakovaně prohlašuje Laschet. Levice, která vystupuje mimo jiné proti NATO, vznikla v roce 2007 sloučením hnutí odštěpeného od SPD a Strany demokratického socialismu (PDS). Tato strana byla právním nástupcem Sjednocené socialistické strany Německa (SED), která byla do roku 1990 vládnoucí komunistickou stranou v Německé demokratické republice (NDR).
Laschet ve třech společných televizních debatách se Scholzem a Baerbockovou naléhal na sociálnědemokratického kandidáta, aby se koalice s Levicí předem zřekl. Ten to učinit odmítl a Scholzovou odpovědí byla výzva, aby voliči co nejvíce podpořili SPD, a tak straně zajistili lepší vyjednávací pozici. Scholz otázkám týkajícím se Levice čelí opakovaně a vždy v takovém případě zdůrazňuje, že příslušnost k NATO, spojenectví s USA a silná Evropa jsou pro něj nezpochybnitelné hodnoty. Vládu s Levicí předem neodmítá ani Baerbocková.
Výsledek voleb je podle Baerbockové natolik otevřený, že dokonce vidí i prostor pro dvoubarevnou vládu Zelených a SPD, kdy by ekologická strana byla tím silnějším partnerem. Kandidátka Zelených se nebrání ani přizvání liberální FDP, jejíž předseda Christian Lindner se netají ambicemi usednout ve vládě.
FDP se v řadě témat shoduje s CDU/CSU, obě strany se mimo jiné společně staví proti zvyšování daní, kterými SPD a Zelení chtějí financovat přechod ke klimaticky neutrálnímu hospodářství. Lindner v uplynulých dnech také hovořil o nedostatečné představivosti, která mu chybí, když přemýšlí o možné obsahově atraktivní nabídce od SPD a Zelených. Na nedělním stranickém sjezdu ale výslovně neodmítl možnou koalici s unií a Zelenými a ani s SPD a Zelenými. FDP nicméně trvá na tom, že daně se zvyšovat nebudou, což povolební vyjednávání může zkomplikovat.
Laschet mezitím Lindnera varoval, aby liberálové nekladli příliš velké překážky pro společnou koalici. "Jinak zůstane jako jediná možnost vláda SPD, Zelených a Levice," řekl Laschet.
Na okraji pozornosti stojí pokračování velké koalice, která by mohla mít těsnou většinu. Šéf výzkumného institutu Infratest dimap Nico Siegel v rozhovoru se zahraničními korespondenty řekl, že unie i sociální demokraté dávají najevo, že o takovou vládu nestojí. "Kdyby to ale bylo na voličích, tak by pro ně velká koalice nebyla tak špatná," řekl. To ukazuje průzkum televize ZDF, podle které by takovou vládu pod vedení SPD považovalo za dobrou 34 respondentů. Lépe si vedla jen koalice SPD, Zelených a FDP, kterou jako dobrou hodnotilo 37 procent účastníků ankety. Jako nejméně populární se ukázala vláda SPD, Zelených s Levicí, kterou kladně vidělo 27 procent lidí.
