Ruský prezident Vladimir Putin by neváhal použít jaderné zbraně, pokud by byla ohrožena bezpečnost a vojenská síla jeho země a pokud by neměl jinou možnost, prohlásil srbský prezident Aleksandar Vučić. "Kdyby bylo deset kroků k úplné katastrofě, právě jsme překročili devátý," měl tvrdit během úterního projevu k veřejnosti, o němž referovala například turecká státní agentura Anadolu Agency.
Putin v minulém týdnu stvrdil novelu ruské jaderné doktríny. Vyplynulo to z textu dokumentu, který schválil v reakci na souhlas Západu s využitím raket ATACMS v hloubi ruského území. Kdokoli, kdo s Ukrajinou utvoří alianci, se má nyní stát terčem jaderného odstrašování.
Podle Vučiće je svět tak jen krok od tragédie. "Západ tvrdí, že je to jen hra a Putin pouze hrozí. Ve skutečnosti se však bojí," řekl a dodal, že ruského prezidenta zná lépe než většina lidí.
Hlava státu také podotkla, že Srbsko na eskalaci války není připravené. "Můžeme do krytů schovat pouze 257 tisíc lidí. Budeme muset obnovit infrastrukturu, abychom mohli zachránit alespoň milion až milion a půl lidí," uvedl. Také se omluvil občanům za to, že přípravy na možné vyhrocení konfliktu nepřišly dříve, a slíbil, že na nich bude intenzivně pracovat.
Konflikt minulosti a budoucnosti
Srbsko se snaží své postoje ohledně války na Ukrajině příliš nevyjadřovat. Na jedné straně je zřejmé, že země nechce přetrhnout své historické vazby s Moskvou, která ji podporovala v několika jejích vlastních válkách. Na druhé straně stát usiluje o členství v Evropské unii, o nějž požádal před více než dekádou.
Šance Srbska na to, že by se mohlo stát součástí unie, s konfliktem klesá. Brusel má jen málo trpělivosti s členskými státy, jako je Maďarsko, které se vyslovily proti vyslání vojenské pomoci na obranu Ukrajiny, píše server Kyiv Post.
Podle průzkumu Demostat z června 2023 podporuje vstup do unie jen třetina Srbů. Významná část z nich vnímá Evropskou unii jako příliš direktivní.
Setkání s Putinem
Mluvčí Evropské unie Peter Stano 23. října vydal varování, v němž uvedl, že by se všechny země se zájmem stát se součástí unie měly zdržet kontaktů s Ruskem a jeho prezidentem Vladimirem Putinem.
Srbský prezident Aleksandar Vučić tak byl zprvu navzdory svým, jak sám přiznává, dobrým vztahům s Putinem opatrný, pokud jde o optiku zastoupení jeho země na summitu BRICS, který se konal minulý měsíc v ruské Kazani. Odmítl pozvání stát se viditelnou součástí Putinova okruhu spojenců a místo toho za sebe v jedenáct hodin vyslal místopředsedu vlády Aleksandara Vulina.
Minulý týden však Vučić překvapivě oznámil, že se na jaře osobně setká s Putinem na vzpomínkové akci k 2. světové válce. "Pokud nenastane konec světa, i když si tím už nejsem jistý, ale doufám, že nenastane, bylo by pro mě velkou ctí být na Rudém náměstí v Moskvě na oslavě 80. výročí osvobození od fašismu," řekl minulé úterý.
Akce se zúčastní i slovenský premiér Robert Fico, který si v posledních měsících pilně buduje pověst silně prokremelsky uvažujícího politika.
