Kdo měl první ozdobený stromeček na Vánoce? O prvenství soupeří lotyšská Riga a estonský Tallinn

Martin Ehl Martin Ehl
24. 12. 2016 15:12
Lotyšská metropole Riga tvrdí, že první vánoční stromek měla v roce 1510, jenže estonský Tallinn udává už rok 1441. Tito pobaltští sousedé tak mezi sebou soupeří a stále není jasné, kdo měl onen první ozdobený vánoční strom. Historici navíc zpochybňují, že by to byla tradice svázaná s Vánocemi. Pro obě země je ale důležité přitáhnout co nejvíce turistů a legendy o vánočním stromku se k tomu hodí.
Litevský Vilnius se nemůže pochlubit legendou, a tak letos sází na strom osvětlený padesáti tisíci žárovkami.
Litevský Vilnius se nemůže pochlubit legendou, a tak letos sází na strom osvětlený padesáti tisíci žárovkami. | Foto: ČTK

Riga/Tallinn – Ta otázka se před Vánocemi vrací každý rok jako bumerang. Kde je původ stromečku? Kdo byl první?

S jistotou lze tvrdit pouze to, že první ozdobený vánoční strom se objevil v Pobaltí. Už léta spolu ale vedou spor hlavní města Lotyšska a Estonska: Riga a Tallinn.

Spor to není triviální, jde mimo jiné o tisíce turistů a miliony, které tito turisté utratí. V sázce je také prestiž malých zemí, které často zoufale hledají způsob, jak se zviditelnit.

Estonci uvádí, že první vánoční stromek nechali postavit tallinnští kupci už v roce 1441, sedmdesát let předtím, než stál první ozdobený stromek v Rize. Estonský historik Jueri Kuuskemaa tvrdí, že Bratrstvo černohlavců, svobodných kupců a bojovníků chránících lodě před piráty, pořádalo oslavy zimního slunovratu, v jejichž rámci byl postaven spíš symbolický ozdobený strom. Ten jako takový má tedy podle něj kořeny spíš v předkřesťanské tradici.

Riga, která se před šesti lety v rámci marketingové kampaně označila za "hlavní město vánočního stromečku", prohlašuje, že první stromek stál před místním sdružením kupců a válečníků v roce 1510. Její kampaň, kterou je možné dodnes vidět na webové stránce, vlastně odstartovala tento spor pobaltských sousedů, jejichž hlavní města byla ve středověku důležitými obchodními centry.

V obou případech prý kolem stromů, ozdobených svícemi a ovocem, tančili svobodní obchodníci a válečníci se svobodnými dívkami a na konci několikadenních slavností stromy spálili.

"Města jako Berlín musela na své vánoční stromky čekat do 18. století, Paříž a Londýn až do století devatenáctého," říká Kuuskemaa pro deník New York Times.

Historici jsou ovšem vůči oběma městům a jejich legendám skeptičtí a v lepším případě tvrdí, že ozdobené stromy měly souvislost s jinými rituály Černohlavců, nikoli s Vánocemi jako křesťanskými svátky.

Nicméně turistika jako zdroj příjmů je důležitá pro obě země, zejména po propadu přílivu ruských turistů kvůli slabému rublu po roce 2014.

Litevský Vilnius, který se nemůže pochlubit podobnou legendou, se letos rozhodl v oboru vánoční turistiky soupeřit tím, že v centru nechal postavit vysoký obdivovaný strom osvětlený padesáti tisíci žárovkami.

 

Právě se děje

Další zprávy