Podle oficiálních výsledků po sečtení takřka všech hlasů podpořilo větší autonomii 73,9 procenta Katalánců.
Katalánci tak budou mít kromě jiného větší kontrolu nad svými daněmi, sami budou nezávisle na Madridu udělovat pracovní povolení a sami si budou také spravovat silnice, železnice a letiště.
Infobox
- Katalánsko získalo autonomii společně s Baskickem v roce 1979 po schválení prvního Statutu
- hlavní město: Barcelona
- obyvatelstvo: 7 milionů (16,9 procent Španělska)
- HDP: 18,4 % španělského
- oficiální jazyky: katalánština, španělština, v části aranéština
PŘEČTĚTE SI:
- Baskičtí separatisté souhlasí s příměřím
- Dva roky od bomb v Madridu. Soud začne
Pro výraznější autonomii se vyslovily vládnoucí Socialistická strana i katalánská vláda, proti byla opoziční pravicová Lidová strana.
Odpůrci tohoto výsledku však začali hned zpochybňovat jeho legitimitu. Referenda se totiž nezúčastnila ani polovina oprávněných voličů - doma zůstalo 50,6 procenta lidí.
Šéf hlavní opoziční Lidové strany Mariano Rajoy v narážce na nízkou účast uvedl, že Katalánci odmítli podpořit socialistickou vládou schválený projekt.
"Jde o důkaz zdravého rozumu Katalánců - dva ze tří z nich odmítli vládní projekt podpořit," uvedl Rajoy, když mezi hlasy odmítající nový status započítal i ty, kteří k referendu nepřišli.
Opozice: Je to začátek konce Španělska
Kritici návrhu tvrdí, že otevírá cestu k úplné nezávislosti Katalánska, a tím i k rozpadu Španělska. Obávají se, že stejnou autonomii bude chtít i Baskicko, a Španělsko jako jednotný stát postupně přestane existovat.
Parlament schválil návrh nového statutu v březnu. Šéf Lidové strany Mariano Rajoy se přesto do poslední chvíle nevzdával. V kampani na podporu odmítnutí statutu objel řadu katalánských měst.
Dostalo se mu většinou nadávek a létajících vajíček.
"Jsme jediným národem v Evropské unii, kde je opozice fyzicky napadána s požehnáním vlády," nechal se slyšet začátkem tohoto týdne ve španělském tisku.
José Montilla z Katalánské socialistické strany se však neubránil kritice opozičních lidovců. "Postoj lidovců je stejně provokativní jako chování radikálních demonstrantů. Demokratického na něm není nic."
Lidovci tvrdí, že jde o porušení ústavy
Lidovci tvrdí, že nový základní katalánský zákon ohrožuje jednotu španělského státu. Podali stížnost u španělského ústavního soudu a požadují, aby jej prohlásil za neslučitelný s ústavou.
Představitelé Španělské socialistické strany ale naopak tvrdí, že nový Statut Katalánska Španělsko nerozbije a že je naprosto v souladu s ústavou.
Většina Španělů s výraznější autonomií pro Katalánsko podle průzkumů nesouhlasí a dává za pravdu spíše argumentům Lidové strany.
Statut: Méně peněž do rozpočtu plus vlastní jazyk
Katalánci budou především platit méně peněz do španělského rozpočtu - tvrdí, že vydělávají více než zbytek Španělska a že na něj chtějí přestat doplácet. Statut tak počítá s tím, že část daní vybraných v tomto regionu v něm také zůstane, včetně vlastní finanční správy. Region by měl mít nezávislé soudnictví a rozhodovat například o imigrační politice.
Součástí "ústavy" je také jazyk, který je silnou součástí tamní regionální identity. Katalánština má být vlastním jazykem, který musí každý znát. I když španělština zůstává oficiálním jazykem, katalánština má být upřednostněna jak na úřadech, tak v médiích.
Autonomie, kterou Španělsko svým jednotlivým "provinciím" poskytuje, přitom není stejná. Největší faktickou nezávislost na madridské vládě má právě Katalánsko, Baskicko a Galície, které mluví vedle španělštiny převážně svými samostatnými jazyky.
