Barcelona - Katalánci, kteří se v neděli zúčastnili neformálního referenda o případné samostatnosti, se v naprosté většině vyslovili pro odtržení od Španělska.
Výpovědní hodnotu hlasování však snižuje fakt, že se ho zúčastnilo jen 30 procent voličů a že se konalo v částech země, které jsou baštami separatistů.
Organizátoři referenda naopak upozorňují na to, že měli k dispozici jen zlomek financí, které jsou při oficiálních hlasováních k dispozici.
Referenda, které se konalo ve 166 katalánských okrscích, se mohlo zúčastnit 700 tisíc voličů. Nakonec jich přišla necelá třetina, pětadevadesát procent z nich se však vyslovilo pro odtržení. Celkem má jeden ze sedmnácti španělských autonomních regionů 7 milionů obyvatel, z nichž polovina doma mluví katalánsky.
Malá účast, přesto úspěch?
Organizátoři referenda, které je pouze neformální a španělská vláda jej označila za zbytečné, počítali s účastí okolo čtyřiceti procent.
Koalice nacionalistických stran Shoda a jednota (Convergencia y Unió) a Katalánská levice (Esquerra de Catalunya) ho konaly v některých svých baštách jako Sant cugat nebo Vic nedaleko Barcelony.
"Země potřebuje, aby se lidé mohli rozhodnout, zda chtějí pokračovat jako dosud, nebo zda věří, že jediným východiskem je samostatná ústava vlastního státu uprostřed Evropské unie," citoval levicový španělský deník El País z prohlášení Katalánské levice.
Podle vyjádření organizačního výboru referenda citovaného pravicovým El Mundo se jednalo o "úspěch" vzhledem k tomu, „s jak malými prostředky jsme pracovali". Organizátoři se domnívají, že běžnými finančními prostředky by byla účast mnohem vyšší.
Čím dál víc Katalánec
Hlasování ukázalo, že mají secesionisté problémy zejména ve větších městech, kde účast nepřesáhla 18 procent. Už příští rok přitom hodlají referendum zopakovat v metropoli Barceloně, která je považována za katalánskou oblast nejméně nakloněnou odstředivým tendencím.
Nacionalistické strany hodlají tímto způsobem federální vládu tlačit k tomu, aby uspořádala oficiální referendum, Madrid to však - podobně jako v případě druhého silně nacionalistického regionu, Baskicka - odmítá s poukazem na to, že to je protiústavní. Nacionalisté chtějí o konání referenda oficiálně požádat v katalánském parlamentu 25. dubna.
Téměř 200 tisíc Katalánců, kteří se pro odtržení vyslovili, však věští problémy i pro španělskou vládu. Regionální volby se v Katalánsku konají už v příštím roce.
Podle agentury Reuters bylo v poslední době nacionalistické cítění posíleno i zvěstmi, že má španělský ústavní soud v úmyslu odmítnout většinu článků nové katalánské ústavy, která ve své preambuli označuje Katalánce za národ.
"Roky jsem se neměl problémy cítit stejně Španělem, jako Kataláncem, ale politici mě nutí k tomu, abych se cítil čím dál více jako Katalánec a čím dál méně jako Španěl," řekl ve volební místnosti jedné z lokálních televizí Gil Jiménez Pastor, postarší muž v baretu.
