Haag - Radovan Karadžič ukončil svůj několikaměsíční bojkot Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) a vystoupil v Haagu s úvodním prohlášením své obhajoby.

Bývalý prezident Republiky srbské v Bosně a Hercegovině je obviněn z válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy, kterých se měl dopustit během občanské války na balkánském poloostrově v devadesátých letech.

V listopadu pro něj soud určil v jeho nepřítomnosti právníka, v pondělí však Karadžič zopakoval, že se hodlá hájit sám.

Jeho úvodní prohlášení bude trvat dva dny a pokračovat bude v úterý. Karadžič u soudu řekl, že hodlá bránit nejen sebe, ale i svůj národ a že kauza, za kterou bojoval, byla „spravedlivá a svatá".

"Stojím tu proti vám nejen, abych hájil pouhého smrtelníka, kterým jsem, ale také velikost jednoho malého národa v Bosně a Hercegovině, který trpěl po 500 let a při své snaze o přežití ve svobodě prokázal svou skromnost a odhodlanost," prohlásil Karadžič.

"Budu tento náš národ a jeho věc, která je spravedlivá a svatá, obhajovat. Jde o správnou věc. Máme dobré důkazy a fakta," dodal srbský politik.

Obžaloba viní Karadžiče v jedenácti bodech, mezi kterými je i podíl na vraždě více než 8000 muslimů, převážně mužů a chlapců, v Srebrenici v červenci 1995. Karadžičovým cílem mělo podle prokurátora být vytvoření etnicky čistého státu v té části Bosny a Hercegoviny, kde žijí převážně Srbové.

Celkový počet obětí války v Bosně a Hercegovině se odhaduje na 100 tisíc.