Ruská agrese na Ukrajině a následné sankce Evropské unie dostaly Kaliningrad do izolace. Lidé už nemohou jako dříve jezdit za prací nebo na nákupy do Polska. Také Litva omezila dovoz mnoha druhů zboží po železnici a silnici. Moskva se zlobí, hovoří o nepřijatelné blokádě a vyhrožuje, že odpověď Litvě nebude jen diplomatická.
Nikdo nepředpokládá, že by zítra nebo v nejbližších dnech vjely ruské tanky po Ukrajině také na Litvu, ale rétorika a přípravy na možný konflikt jsou patrné na všech stranách. Polský premiér Mateusz Morawiecki chce větší přítomnost sil NATO podél takzvaného Suwalského koridoru, který odděluje Polsko a Litvu od Běloruska. Litevská vláda zase stojí o trvalou americkou základnu v zemi, aby odstrašila Rusko od pokušení použít sílu.
"Počítáme s nepřátelskými kroky ze strany Ruska, jako je odpojení od rozvodného systému elektřiny BRELL, a jsme na ně připraveni," uvedl litevský prezident Gitanas Nauseda.
Samotní obyvatelé Kaliningradu nemohou už nikam cestovat letadlem, část chybějícího zboží přepravují ruské lodě z Petrohradu. Přitom v minulosti chtělo místní vedení učinit z Kaliningradské oblasti zónu volného obchodu, která by profitovala z otevřenosti na všechny strany.
Teď Kaliningrad vypadá spíš jako velká vojenská základna. V květnu tam ruští vojáci nacvičovali útok s taktickými raketami Iskander, které mohou nést jaderné zbraně.
Uzavřené město
Do roku 1945 patřil region pod názvem Východní Prusko Německu. V závěru druhé světové války ale město, které se tehdy jmenovalo Königsberg (česky Královec), téměř přestalo existovat. V srpnu 1944 ho z velké části zničily britské nálety a zbytek dokonala v dubnu následujícího roku ofenziva Rudé armády.
Část německého obyvatelstva Stalin poslal do pracovních táborů v Sovětském svazu. Posledních 25 tisíc Němců Rusové odsunuli do Německa v roce 1948.
Königsberg Rusové přejmenovali na Kaliningrad a město se stalo sovětským. Se vším všudy, včetně panelákové architektury.
Navíc bylo město jako vojenská zóna uzavřeno pro cizince, bez speciálního povolení tam nikdo nesměl. Z toho důvodu se sovětské vládě podařilo utajit tragickou událost z roku 1972: sovětský dopravní armádní letoun nezvládl přistání a ve městě Světlogorsk se zřítil na budovu mateřské školy. Zahynulo 34 lidí, z toho 23 malých dětí.
Konec Sovětského svazu znamenal otevření Kaliningradské oblasti. V devadesátých letech sem přijížděli starší němečtí turisté, kteří odtud pocházeli a chtěli se podívat, zda z jejich bývalého Východního Pruska něco zbylo. Mnoho toho nebylo, jen zbytky katedrály a před ní hrobka nejslavnějšího rodáka tohoto města, filozofa Immanuela Kanta.
Díky financím z Německa vedení města katedrálu opravilo a na znamení smíření jsou ve svatostánku naproti sobě luteránská a pravoslavná kaple. V devadesátých letech se dokonce zvažovala změna názvu města na Kantograd, neboť slavný filozof je s tímto regionem přece jen spojen více než Stalinův komunistický aparátčík Michail Kalinin. Nakonec k tomu ale nedošlo.
Německá hraběnka Marion Dönhoffová ze staré šlechtické východopruské rodiny a zároveň novinářka týdeníku Die Zeit navrhla, aby se Kaliningradská oblast stala speciálním kondominiem pod společnou vládou Ruska, Německa a Polska. Na to ale v Moskvě neslyšeli.
Přemalovaný dům duchů
Ani Kreml a konkrétně Vladimir Putin to neměli v Kaliningradu vždy snadné. Putin v roce 2004 zrušil volby gubernátorů jednotlivých oblastí a namísto toho je sám jmenoval do funkcí. Proti jeho kandidátovi Georgiji Boosovi se ale v roce 2010 zvedla vlna protestů a demonstrací, takže Kreml nepopulárního gubernátora odvolal, což je v ruských poměrech výjimečný krok.
Platy v Kaliningradské oblasti tehdy zaostávaly za ruským průměrem a byla tam vysoká nezaměstnanost přesahující deset procent.
Jedna kaliningradská kuriozita se však váže k Putinovi, konkrétně k jeho návštěvě v roce 2005, kdy město slavilo 750. výročí založení. Vybudoval ho Řád německých rytířů na počest českého krále Přemysla Otakara II. Jednou z dominant města je budova duchů, takzvaný Dům Sovětů. Postavili jej v sedmdesátých letech minulého století pro místní komunistické vedení, ale pak experti zjistili, že podloží je nestabilní a dům se může zřítit. Roky chátral opuštěný… A když ve zmiňovaném roce přijel do města slavit i Putin, alespoň jej natřeli bílou barvou.
Což připomíná takzvané Potěmkinovy vesnice z 18. století, kdy kvůli cestě carevny Kateřiny II. na Krym malíři po cestě malovali kulisy bohatých vesnic, aby měla panovnice dojem, že se zemi pod jejím vedením dobře daří.
