Washington - K západnímu pobřeží Spojených států se blíží radioaktivní mrak, který k němu přináší vítr z Japonska.
Čím je blíže, tím více stoupá v USA prodej tablet s jodidem draselným. A to navzdory ujišťování expertů poukazujících na fakt, že až mrak dorazí v pátek k jižnímu pobřeží Kalifornie, bude intenzita radiace v něm již téměř neměřitelná.
Jodid draselný je preventivní lék, jenž brání tomu, aby se ve štítné žláze ukládal radioaktivní izotop jódu I131. Musí být však aplikován před tím, než je člověk vystaven záření.
V takovém případě zůstává ve štítné žláze neradiokatvní jód a nebezpečný izotop 131 tělo naopak vyloučí.
V pohotovosti jsou přesto všechny americké federální agentury, které mají potřebné vybavení a odborný personál, schopný sledovat trasu a intenzitu radioaktivního mraku blížícího se od Japonska přes Tichý oceán.
Do jeho sledování jsou zapojeny Federální úřad pro letectví, Národní úřad pro oceán a atmosféru, ministerstvo obrany i ministerstvo energetiky.
Spojené státy chtějí navíc poslat do Japonska tým 39 odborníků s vybavením o váze více než osmi tun, který má měřit intenzitu radiace v půdě i v ovzduší přímo na místě.
OSN modeluje možný vývoj
Cestu, kterou se bude oblak ubírat, sleduje také Organizace smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek se sídlem ve Vídni.
Tato agentura OSN má po světě více než 60 měřících stanic, s jejichž pomocí monitoruje dodržování zákazu jaderných testů.
Za pomoci údajů z nich získaných i aktuálních meteorologických předpovědí modeluje s pomocí výkonných počítačů trasu, kterou se mrak bude zřejmě ubírat, a své zprávy předává svým členským zemím.
Podle listu The New York Times se zdá, že se mrak vyhnul ostrovu Midway a Havajskému souostroví, protože tamější měřící stanice OSN zvýšenou radioaktivitu nezaregistrovaly.
Podle stávajícího počítačového modelu má ale v pátek dorazit do jižní Kalifornie a zasáhnout také Nevadu, Utah a Arizonu. Pokud se ale změní výrazně počasí, jeho trasa se samozřejmě změní.
Americké úřady zdůrazňují, že se bude opakovat scénář z roku 1986, kdy vybuchl Černobyl. Zvýšená radiace, která tehdy po deseti dnech dorazila k americkému západnímu pobřeží, byla sice měřitelná, ale zanedbatelná.
Nervozita roste
V USA však v souvislosti s událostmi v japonské Fukušimě přesto zavládl mnohem větší neklid než po černobylské katastrofě.
Spojené státy měly tehdy jediný reaktor, který svou technologií trochu připomínal sovětský, jenž vybuchl na Ukrajině. Navíc se ho rozhodly krátce poté uzavřít.
V USA dnes ovšem pracují desítky reaktorů, které jsou konstrukčně velmi podobné těm fukušimským.
Japonsko je navíc mimořádně rozvinutou zemí, která disponuje těmi nejmodernějšími technologiemi, což pro Sovětský svaz 80. let neplatilo.
Obtíže, které Japonci mají nyní ve Fukušimě, proto vyvolaly v USA poprask.
Šéf federální Komise pro dohled nad jadernou energetikou Gregory Jaczko ve středu při dvou slyšeních v Kongresu hlasitě ujišťoval veřejnost, že „americká jaderná zařízení jsou bezpečná".
Fukušimská krize přesto se vší pravděpodobností silně ovlivní další vývoj americké jaderné energetiky. Otázkou zůstává, zda Washington sáhne k podobným krokům jako Německo, které na tři měsíce odpojilo ze sítě část svých jaderných centrál a rozhodlo se je podrobit důkladným prověrkám.
