Rumunsko převezme na Nový rok na šest měsíců unijní předsednictví v době hlubokého vnitřního politického rozkolu a kontroverzních změn v justici. Předsednictví zemi dává určitou úlohu při stanovování unijní agendy, ale také ukládá úkol působit jako diplomatický prostředník mezi členskými státy.
Ministři rumunské vlády v reakci na Junckerovy výroky uvedli, že je Bukurešť na předsednictví připravena a že tento "strategický projekt" nebude nástrojem politického boje.
Země je podle Junckera na šestiměsíční předsednictví sice technicky dobře připravená. "Ale myslím si, že vláda v Bukurešti ještě plně nepochopila, co to znamená převzít předsednictví nad zeměmi EU. Pro uvážlivé vyjednávání je potřebná ochota poslouchat ostatní a pevná vůle ponechat vlastní zájmy stranou. V tom mám určité pochybnosti," uvedl šéf komise.
Zároveň poukázal na vnitřní rozpory Rumunska, které tak nemůže v Evropě vystupovat jako "kompaktně jednotná" země. "Je nutná jednotná fronta doma, aby se během předsednictví mohla podpořit jednota Evropy," zdůraznil bývalý lucemburský premiér.
Zástupci rumunské vlády Junckerovy výtky odmítli. Ve společném prohlášení, jehož výňatky zveřejnil rumunský list Adevarul, ministr zahraničí Teodor Meleşcanu a ministr pro evropské záležitosti George Ciamba uvedli, že plně chápou, jakou zodpovědnost na sebe Rumunsko v následujícím půl roce bere. Celá vláda včetně premiérky Viorici Dancilaové podle nich učinila "intenzivní přípravy" na předsednictví v Radě EU. To Bukurešť považuje za "strategický projekt", který nebude "nástrojem vnitropolitického boje". Rumunsko podle Meleşcanua a Ciamby "dokonale chápe roli nestranného prostředníka", kterou s sebou předsednictví přináší.
Ministr obchodu Ştefan Radu Oprea na facebooku napsal, že "předseda Juncker stanovil správnou diagnózu, ale myslím, že se přitom díval do zrcadla a zaměnil pravou a levou stranu".
Oprea, který je členem vládní socialistické strany PSD, zároveň naznačil, že výroky křesťanského demokrata Junckera souvisejí s kampaní před evropskými volbami. Připomněl, že vnitropolitické problémy měly během předsednictví i jiné země včetně České republiky, Malty či Belgie. Premiérka Dancilaová podle Oprey vyzvala rumunské politiky k jednotě a tím, kdo zemi rozděluje, je prezident Klaus Iohannis.
V Rumunsku se už delší dobu odvíjí střet mezi prezidentem Iohannisem a Liviem Dragneou, který je šéfem vládnoucí Sociálnědemokratické strany (PSD), ale premiérem nemůže být kvůli pravomocnému odsouzení. V listopadu Iohannis prohlásil, že Rumunsko není na předsednictví EU připravené, a v této souvislosti vyzval vládu, aby odstoupila. Dragnea v reakci kvůli tomu prezidenta označil za zrádce země.
Nadcházející půlrok bude v Evropské unii obzvlášť náročný. Společenství by 29. března měla opustit Británie a na konci května zbylých sedmadvacet členských zemí čekají volby do Evropského parlamentu.
VIDEO: Rumunsko se může stát novým Maďarskem.
